diagnóza Alzheimer
Inspirace

Diagnóza Alzheimer

Paní Vítková seděla v jídelně nad plným talířkem. Marně jí sestřičky připomínaly, aby snědla alespoň trošku. Paní jen koukala před sebe a slzy jí pomalu stékaly po tváři.

Od vedlejšího stolku se zvedl pán, přistoupil k ní a pohladil ji. Byl dojemný, ten pán. Měl oči jenom pro ni. Ať byli, kde byli, v jídelně, na dvoře ústavu nebo v parku. V herně, či na procházce. Sestřičkám se každý den naskýtal stejný obrázek:

Sedící paní se slzami v očích. S malými pramínky slz, stékajícími neustálým, pomalým proudem. Nehybná a mlčenlivá. Zdálo by se, že neví, co se kolem ní děje, ale je to jen zdání. Paní to ví. Ví, že je něco v nepořádku a proto pláče. Neví co si s tím počít, bojí se, má strach z neznámého, netuší, co ji čeká. Hrůza ji úplně spoutává a ochromuje hrdlo.

Nemůže jíst, nemůže spát, chvílemi neví, co se kolem ní děje, jako by byla ve snu nebo opilá a co je nejhorší, ztrácí pojem o čase a určitých časových úsecích.

Okamžiky zastření mysli se střídají s momenty zostřeného vědomí, náhle probuzeného, alarmujícího a… krutého.

Proč po ní pořád všichni něco chtějí, proč ji do něčeho nutí, proč ji nenechají? Nenechají ji ráno na pokoji, nutí ji vstávat. Nemá chuť na jídlo, nutí ji jíst. Chtěla by zalézt do kouta, tak ať ji nechají být, proboha! Jediný člověk, hodný a účastný je ten pán, který nemluví, na nic se neptá, tiše k ní přistupuje a jen ji hladí. A žena, která nesnese jakýkoliv dotek, která se vždy brání sestřičkám, když s ní musí provádět nezbytné úkony, která je agresivní a všechny kolem sebe bouchá a štípe, ta žena ukloní hlavu a něžně se dotkne hladící ruky. Je to ruka konejšivá, jemná a tak účastná.

Je to každý den stejné. Ráno sestřičky s velkými potížemi uvedou bránící se paní Vítkovou do jakž, takž přijatelného stavu. Během dne ji marně přemlouvají, aby něco snědla. Paní sní opravdu jen maličko. Bývá celý den většinou jako apatická loutka. Občas se však v jejích očích objeví záblesk zuřivosti a začne napadat ostatní pacienty. Stavy zoufalství a beznaděje se střídají s agresivitou. Žena se brání něčemu neznámému a hroznému, s čím si neví rady. A tak napadá lidi kolem sebe, napadá toho, kdo je zrovna po ruce, napadá celý svět. A tu se najednou odněkud vynoří ta hladká, konejšivá ruka a žena změkne, zvláční a uklidní se.

Večer se pacienti rozcházejí do svých pokojů a mlčenlivý pán se jde rozloučit. Beze slova paní políbí a jedním prstem pohladí pramínky slz.

Ty pramínky vryly ženě do tváře nesmazatelné stopy.

„Nevím, co mám dělat, sestřičko,“zoufá si mladá dcera paní Vítkové. „Jak mám mamince pomoci? Nemůžu se dívat na to, jak pláče, jak je nešťastná.“

Mamince pomoci není. A dcera to ví, ví, že jí nikdo neporadí, nepomůže. Jen si tak ulevuje srdíčku a pak nešťastná odchází.

Dny jdou jeden za druhým, ubíhají týdny, měsíce.

A jak tak čas plyne, mírní se i ženin pláč, zoufalství a agresivita ustupuje a lhostejnost se stupňuje. Paní už nevnímá tolik vlastní bolest a zapomíná kdo je, odkud přišla a ke komu patří. Se ztrátou potřeb psychických, se ztrátou duše a citů, nastupují potřeby fyzické. Duše už si žádný pokrm nežádá, jen to tělo a paní dostává chuť k jídlu. Vrhá se na vše přímo hladově a hltavě polyká sousta. Z koutku úst jí vytéká všudypřítomná slina. Slzy vyschnuly, zdroj se vypařil.

„Už mě nepoznává, sestřičko,“ pláče dcera.
„Ale je jí líp,“ konejší sestřička mladou slečnu.
A je to tak. Žena překročila hranici. Má svůj svět. Svět, o kterém my nevíme.

Na lavičkách v parku sedí několik staroušků.

„Svačina,“ ozve se volání a už přichází sestřička s košíkem banánů. Rozdává ovoce a poslední dva podá osamělé dvojici, sedící v altánku. Dosud apatická žena se při pohledu na banán usměje a skoro ho vytrhne sestřičce z ruky. Sní ho v rekordní době. A pak se znovu ponoří do svého světa. Mlčící pán jí setře slinu z koutku úst a dál znehybní v tichém souznění.

 

Autorka příspěvku: Zuzana Muchová

21.9.2016 | Přispěvatel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doporučujeme

Kontakty

Poradíme si, z.s.
Dobrovského 1011/1
266 01 Beroun

Podporují nás

FM solutions, a.s.

+420 602 242 494
Copyright © 2015 Poradimesi.cz Obchodní podmínky