Ambulantní služby – co mohou nabídnout?

Ambulantní sociální služby jsou soubor činností, které pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci. Tuto službu zajišťují instituce nebo organizace, které jsou k tomu akreditovány. Prostřednictvím této služby zajišťují pomoc při péči o vlastní osobu, stravování, ošetřování, poskytnutí informací, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím či pomoc při prosazování práv a zájmů klientů. To vše se odehrává v prostorách k tomu určených, mimo domov uživatele.

Jaké jsou cíle těchto služeb?

• podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu
• rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život
• snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů

Formy poskytování služeb

Formy poskytování sociálních služeb se dělí podle toho kde a jakým způsobem jsou nabízeny. Známe základní tři druhy:

• Ambulantní: Uživatel dochází osobně do zařízení poskytujícího sociální služby.
• Terénní: Sociální služba je uživateli poskytována v jeho přirozeném prostředí – bytě.
• Pobytová: Uživatel v zřízení poskytujícím sociální služby přímo bydlí, žije.

Ambulantní péče

Za ambulantní péči si zájemce, uživatel musí dojít sám, nebo je do místa doprovázen či dopravován. Kde je tento typ péče poskytován:

• Denní stacionář – poskytuje od pondělí do pátku služby seniorům se sníženou soběstačností, kteří jsou v situaci, kdy vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Denní stacionáře nezajišťují ubytování přes noc. Jde o službu, kdy senior ráno přijde sám nebo s doprovodem, den stráví různými aktivitami a v odpoledních hodinách zase odchází domů. Denní stacionáře senior navštěvuje pravidelně, tím se odlišuje od center denních služeb.
• Denní centra – v těchto centrech jsou poskytovány ambulantní služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost. A to z důvodu věku, chronického onemocnění nebo fyzického postižení a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Denní centra poskytují pomoc při osobní hygieně, zajišťují stravu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Dále zajišťují sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záležitostí.
• Odlehčovací služba – ambulantní služba poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek.
• Sociálně aktivizační služby – jsou ambulantní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením.

Jeden příběh nakonec

…včera jsem jela s manželem za mojí prababičkou. Ale na tohle jsem připravená nebyla. Byl to šok! Úplně jsem se zhrozila. Prababička měla letos 80 let, zapomíná, trpí inkontinencí a takové ty jinak běžné projevy stáří. Nebyla jsem tam asi čtvrt roku. Dřív si ji braly tak jednou za 14 dní její děti, včetně mých rodičů. Ale nikam se jí nechce a je taková apatická. Nikdo jí nevypere, nepoklidí a kdy se koupala naposledy, to jsem ani nezjistila. Jedna její dcera (teta) jí jen vezme celý důchod, zaplatí inkaso a občas jí něco nakoupí. A objeví se tam zase, když má přijít pošťačka s důchodem. Byla jsem z toho úplně v šoku. Zajímalo by mě, jestli se dá sehnat nějaká sociální péče. Že by jí dovezli oběd, někdo by jí nakoupil a vypral, případně ji odvezl k lékaři. Radši ať si platí za toto, než platit nenažrané tetce za nic. Nebo prý existují nějaké ambulantní služby, to by tam bylo potřeba babču odvézt, ale to zase prý zajišťují asistenti. Když se podívám do místních novin, tak místní zastupitelé se holedbají výsledky v sociální oblasti (hlavně před volbami), ale já je nikde nevidím. A já se starat nemůžu, máme to tam 80 km a její děti na ní kašlají, neboť se k nim nikdy nechovala moc láskyplně. Když jsem se narodila, tak s ní moje máma dokonce asi pět let nemluvila. O co přesně šlo, to mi nikdy neřekla. Ale i jako dítě vzpomínám, že uměla být pěkně nepříjemná. Ale já jsem si k ní přeci jen nějaký vztah našla. Možná to bylo tím, že jsem neměla babičku, ale jenom prababičku.  Jenže já si myslím, že člověk i když nebyl kdovíjak oblíbený, že by měl dožít důstojně jako člověk. Přemýšlela jsem o domově důchodců, ale to rázně odmítla. Taky jsem ji chtěla přestěhovat k nám, ale o tom nechce ani slyšet. Ona se v tom městě narodila, tak je těžké ji přesvědčovat, ať jde na stará kolena jinam. Hlavně musím zjistit, jestli se dá tam někde domluvit, aby ji alespoň 3x v týdnu někam odvezli a pořádně vykoupali. Není to zase nějaký malý město, tak snad tam nějaké sociální služby mít budou, ne? Vůbec nevím, kde to mám shánět, jestli mám zavolat její lékařce, v jakých žije podmínkách, nebo zavolat na nějaký sociální odbor. Jsem z toho fakticky úplně vyřízená…

Systém sociální služeb je upraven Zákonem č.108/2006 Sb. o sociálních službách a Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Posláním ambulantní služby je, aby uživatelům byla nabídnuta pomoc při péči o vlastní osobu, stravování, ošetřování a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím či pomoc při prosazování jejich práv a zájmů. Aby klienti zůstali co nejvíce zapojeni do života společnosti a neztratili kontakt s celkovým děním ve svém okolí. V denních, nebo odlehčovacích centrech mohou senioři i osoby se zdravotním postižením příjemně trávit volný čas mezi svými vrstevníky a udržet si svoji duševní a tělesnou kondici do vysokého věku.

 Zdroj: foto – Pixabay