náhlé úmrtí
SituaceSlužby

10 rad, co dělat v případě náhlého úmrtí

Když vám umírá dlouhodobě blízký člověk na nevyléčitelnou nemoc, jsou to bolestné chvíle, ale ta situace vás nepřekvapí. Nejste zaskočen. Jste seznámen s prognózou vývoje nemoci. Můžete se na to připravit, dát do pořádku všechny doklady, které budete potřebovat. Zjistit informace. A až nastane ten okamžik, víte co máte dělat. Ale jste připraven na smrt blízkého člověka, když to nečekáte? Když nejsou žádné indicie, že je něco v nepořádku? Co dělat v takovém případě?

Aleš, 54 let, Praha: „…s tátou jsem byl domluvenej, že se u něj stavím někdy odpoledne. Až půjdu z práce. Koupil jsem mu náhradní baterie do tranzistoráku. Bydlí sám v garsonce na Kamýku. Už mnoho let. Máma nás opustila, když jsem byl ještě malej. Šla za hlasem svýho srdce. Tak se to nějak říká, ne? Přišlo pár černobílejch pohlednic a tím to skončilo.  Ani nevím, jestli ještě žije. Dřív jsem o tom přemýšlel. Táta mi nepřipadal jako nějakej špatnej chlap. Spíš naopak. Vychovával mě sám, musel se s tím poprat. Zvládl to. Ale on o ní nikdy nemluvil. Když jsem se ho kdysi pokoušel zeptat, vždycky mávl rukou a řekl: “Šla za lepším!”

Odemkl jsem si vlastním klíčem, zul boty v předsíni a zahalekal na pozdrav. Jako pokaždé. V bytě bylo ticho. Zavřený okna. Nakoukl jsem do místnosti. Ležel na posteli, pohozený noviny na břiše. Tak nějak šejdrem. V první chvíli mě napadlo, že si toho šlofíka tentokrát protáhl. Jenže něco bylo divně. To ticho a to, že táta nedejchal. Sklonil jsem se k němu. Měl otevřené oči,  které zíraly nehnutě do jednoho místa na stropě. Když jsem mu položil ruku na čelo, nepřekvapilo mě, že bylo chladné. Táta byl mrtvej.

Stál jsem tam nad ním a měl pocit, že se právě zastavil čas. Na jak dlouho, to nevím. V hlavě mi naskakovaly otázky: Co mám udělat? Co mám udělat? To si dopředu nenaplánujete. Víte, že se od vás něco čeká, ale nevíte co. Tělo je na okamžik jako ochromené. Nehýbáte se, stojíte tam a v hlavě  jen to kolečko opakujících se otázek…“

Jak laicky poznat úmrtí?

Nejste lékař, ale určitě poznáte, že váš otec, kterého jste našli u něj doma, už nežije. Jak tedy poznáte, že došlo k úmrtí?

  • člověk nereaguje na hlasové či fyzické podněty
  • není patrné dýchání
  • puls není hmatný ani na krčních tepnách
  • oči nereagují na světlo
  1. První rozhodnutí

V první chvíli nevíte nic o příčině smrti. Lepší bude se zesnulým  nehýbat a zavolat lékaře nebo Záchranou službu (ZZS), aby konstatoval úmrtí. Co můžete udělat vy?

  • přikrýt tělo dekou, pomaleji dochází k vychladnutí těla
  • ztlumit topení, otevřít okno
  1. Jakého doktora volat?

Nejvhodnější je volat jeho ošetřujícího doktora, který znal anamnézu, nemoci zesnulého. Když tato možnost není, volejte Zdravotní záchrannou službu (linka 155). Je třeba oznámit, že se jedná o očekávané/neočekávané úmrtí. S vozidlem ZZS přijíždí zpravidla i vozidlo s koronerem. Ten ohledá zesnulého a vydá Listu o prohlídce mrtvého. V případě podezření na trestný čin nebo sebevraždu volá Policii ČR. Může také rozhodnout o odvozu těla na pitvu.

  1. Jaké doklady si připravit?

Než přijede koroner je dobré připravit doklady zesnulého. Ty slouží k ověření totožnosti a jako podklad pro vyplnění Listu o prohlídce mrtvého. Jsou to tyto doklady.

  • OP zemřelého
  • jeho kartičku pojištěnce
  • rodný a oddací list
  • lékařské zprávy, další nálezy
  1. Ohlášení úmrtí

Ze zákona není stanovena žádná doba pro ohlášení úmrtí. ZZS si přeje být vyrozuměna co nejdříve. Jiní ctí interval 2 hodin (viz. Zákon o pohřebnictví). Po stanovení úmrtí lékařem můžete volat Pohřební službu. Počítejte s tím, že tělo zemřelého ztuhne (jedná se o hodiny). Chcete-li jej sám (či s příbuznými) umýt a obléknout, je dobré tak učinit, než dojde ke ztuhnutí. Jinak mytí a oblékání zesnulého provádí pohřební služba.

  1. Jakou pohřební službu vybrat?

Jakou pohřební službu si vyberete záleží jen na vašem rozhodnutí. Každá služba zpravidla zajišťuje odvoz  zesnulých nonstop. Pohřební služba pak odveze zesnulého a všechny kopie protokolu. Zaměstnanci pohřební služby vám řeknou, kdy a kam máte přijít v příštích dnech domluvit pohřeb.

  1. Objednání pohřbu

Pohřební služba za vás může (chcete-li) zařídit záležitosti na matrice, která bude vystavovat úmrtní list. Co budete potřebovat pro objednání pohřbu?

  • svůj platný OP
  • OP a rodný list zesnulého
  • kopie Listu o prohlídce mrtvého
  1. Organizace pohřbu

  • Pohřeb je truchlícím rituálem, kterým uzavíráme život blízkého člověka a loučíme se
  • s ním.
  • Optimální doba pro vykonání pohřebního obřadu je zpravidla 5 až 6 dní po úmrtí.
  • Pohřeb je možné zadat u kterékoli pohřební služby. Pohřební službu si vybírá rodina.
  • Platba pohřbu se zpravidla provádí při objednávce. Základní cena pohřbu se může pohybovat v rozmezí 15 – 20 tisíc korun.
  • Některé pohřební služby provozují 24 hodin denně bezplatnou informační linku, na které zodpoví vaše dotazy týkající se organizace pohřbu.
  • Pohřební ústavy nabízejí možnost zhotovit smutečního oznámení neboli parte.
  • Obřad v krematoriu se skládá ze slavnostním rozloučení ve smuteční síni, hudební vsuvkou, proslovy obřadníka či příbuzných a ukončení obřadu pádem opony.
  • Obřad rozloučení se může konat např. v kostele. Po církevních obřadech pohřební služba zajistí převoz rakve do krematoria. Obřad probíhá podle domluvy s knězem, varhaníkem či dalšími příbuznými.
  • Květiny, které jsme objednali k pohřbu nebo je dostal zesnulý od dalších účastníků pohřbu, můžete po obřadu odvézt, ozdobit jimi stoly na pohřební hostině, případně je odvézt na hřbitov, na oblíbené místo našeho zesnulého apod.
  • Pokud se rozhodnete pro klasický církevní pohřeb a následné uložení do země, vyhledejte příslušného faráře nebo kněze a domluvte s ním podrobnosti.
  • Současná církevní forma pohřbu se většinou skládá z následujících fází: oznámení úmrtí zvonem, oznámení pohřbu prostřednictvím parte, rozloučení s mrtvým u rakve v kostele, smuteční průvod na hřbitov, rozloučení nad hrobem s proslovy a pohřební hostina.
  1. Parte

Parte obsahuje především základní údaje o tom, kdo a kdy zemřel a kde a kdy bude mít pohřeb. Na parte je třeba uvést jména nejbližších příbuzných a adresu, na kterou je možné posílat písemné kondolence. Parte může obsahovat i poděkování za projevy soustrasti a květinové dary.

  1. Jaké jsou varianty pohřebního obřadu?

  • pohřeb klasický (rakev, uložení do hrobu) – církevní nebo civilní
  • pohřeb žehem (zpopelnění) – krematorium (s obřadem, nebo bez obřadu)
  1. Co s urnou nebo s popelem?

V současné společnosti je nejčastějším způsobem pohřbu kremace neboli zpopelnění. Popel se poté předává ve speciální schránce (urně) příbuzným. Pak vás čeká rozhodnutí, jak naložit s urnou s popelem po zesnulém.

  • umístění urny – hřbitov, kolumbárium, urnové háje, u vás doma
  • rozptyl/vsyp popele – rozptylová loučka na hřbitově
  • rozptyl/vsyp popele – lesní hřbitov – pod stromy
  • rozptyl popele – na vlastním pozemku
  • rozptyl popele volně v přírodě – (možné problémy)
  • kuriozity (z popele vytvořit diamant)
  • darování těla na vědu a výzkum (po 2 letech kremace na náklady organizace)

 

Smrt je součástí života, jeho přirozeným zakončením. Nikdo není nesmrtelný. I když s ní počítáte, přece vás někdy zaskočí. Mlčení o posledních dnech života odcizuje. Úleva přichází, když o těchto věcech můžete mluvit. Chováme se jako když se nás smrt netýká. Ale teprve pohřeb vás ujistí o smrti, ztrátě jako realitě. Jak řek řecký filosof Platón:

„Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.“

4.3.2016 | Martin Motloch

Komentáře nejsou povoleny.

Doporučujeme