infarkt
SituaceZdraví

Infarkt není jenom jeden

Když o někom říkáme, že dostal infarkt, naprostá většina z nás si tuto informaci spojí s pacientovým srdcem. Ty znalejší ví, že se jedná o nedokrvení či náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Prostě život ohrožující situace, kdy je bezodkladně nutné zavolat ZZS (Zdravotnická záchranná služba). Jenže infarktů je celá řada, a ty se mohou týkat i ostatních lidských orgánů. Co o infarktu víme, jaké jsou příčiny a jak ho poznáme?

Co to je infarkt?

Je to místní odumření tkáně způsobené zástavou či poklesem přívodu okysličené krve. Vzniká nejčastěji uzavřením příslušné zásobovací tepny. Neprůchodnost cévy může být způsobeno různým způsobem:  krevní sraženinou, postupným zarůstáním (kornatěním), obstrukcí, stlačením cévy patologickým procesem zvenčí, kompresí nebo i spasmem příslušné cévy. Český název pro infarkt – záhať –  zná mimo lékařů asi málokdo. Předstupněm infarktu je ischemie, částečné nedokrvení tkáně. Zda se vyvine do infarktu  a jaký bude jeho rozsah, záleží na mnoha faktorech. Jaké druhy infarktů vlastně známe?

Infarkt myokardu

Infarkt myokardu vzniká při ischemii srdeční svaloviny. Nejčastěji vzniká v souvislosti s aterosklerózou a postupným uzavíráním věnčitých tepen. Akutní infarkt myokardu je ten, který pacienta přímo ohrožuje na životě. Jaké jsou jeho příznaky? Tupá svíravá bolest na hrudi, která vystřeluje do levé horní končetiny, nevolnost, studený pot.

Rizikové faktoryobezita, cukrovka, kouření, vysoká srážlivost krve, dědičná zátěž

Podle toho, jakou část stěn srdce postihuje, rozeznáváme:

  • Zadní infarkt myokardu
  • Přední infarkt myokardu
  • Spodní infarkt myokardu

Infarkt mozku

Infarkt mozku je označován též jako ischemická cévní mozková příhoda. 80 % všech případů mozkové mrtvice je způsobeno právě infarktem. Nejčastěji vzniká v důsledku trombózy přívodové tepny, ale příčinou může být též rychlý pokles krevního tlaku při náhlém srdečním selhání. Jiné názvy pro mozkový infarkt jsou cévní mozkové příhoda (CMP), mrtvice, iktus. Následky závisí na konečném rozsahu a lokalizaci  postižení mozkové tkáně. Jen někteří pacienti se vrací do života bez jakéhokoliv postižení. Častým následkem CMP je jednostranné ochrnutí končetin.

Rizikové faktorykouření, vysoký krevní tlak, obezita a vysoký cholesterol.

Při podezření na mozkovou mrtvici je třeba neprodleně přivolat ZZS na lince 155.

Infarkt plic

Infarkt plic vzniká při uzavření větve plicní tepny, nejčastěji při plicní embolii. Ta vzniká zavlečením embolu (vmetku) do plicního řečiště. Dalším typem je plicní edém (otok plic), což je označení pro nepříjemný a nebezpečný stav, kdy se v plicích objeví tekutina. Nejedná se o tekutinu vdechnutou, ale o krevní tekutinu, která se do plicních sklípků přefiltrovala z okolí. Předcházejícími projevy je dušnost, otoky, kašel, vykašlávání narůžovělé tekutiny.

Infarkt sleziny

Na slezině vznikají žlutá ložiska různého rozsahu. Příčinou bývá těžké překrvení sleziny a ucpání tepen sraženinou či nádorovými buňkami. Klinicky se většinou nijak neprojevuje (bez příznaků). Infarkt sleziny není tak vážný jako infarkt srdce. Léčí se většinou konzervativně, výjimečně je nutná resekce či úplné odstranění sleziny.

Infarkt ledvin

Ledvinný infarkt je onemocnění, jehož podstatou je lokalizované odumření části tkáně ledviny v důsledku poruchy jejího krevního zásobování, které je způsobeno uzávěrem velkých ledvinových cév. Uzávěr ledvinné tepny je poměrně vzácný a je nejčastěji vyvolán embolizací , tj. vmetnutím či zaklíněním cizího tělesa nebo krevní sraženiny, které se pohybují v krevním proudu.

Rizikové faktory – kornatění tepen či fibrodysplazie (porucha vývoje stěny cév). V klinické praxi se s infarktem ledvin nejčastěji setkáváme po provedeném léčebném zákroku tzv. angioplastice, což je chirurgický zákrok, při kterém je do postiženého místa zúžené cévy zaveden katétr, jež má za cíl odstranit nebo porušit blokující aterosklerotické pláty.

Infarkt jater

Vzhledem ke dvojímu krevnímu zásobení jater je poměrně vzácný. Akutní uzávěr nitrojaterní, ležící nebo probíhající uvnitř jater vede k lokálnímu překrvení tohoto orgánu. Tomuto stavu říká Zahnův infarkt.

Infarkt tenkého střeva

Akutní břišní ischemie tenkého střeva je náhlá příhoda břišní, vznikající uzávěrem horní mezenterické tepny. Je-li uzávěr hned při odstupu tepny z aorty, dochází k infarktu značné části tenkého střeva. K omezení přísunu krve může dojít z cévních příčin nebo může být vyvoláno uskřípnutí cév. Příznaky: náhlé špatně lokalizovatelné bolesti břicha bez napětí břišní stěny,  časná distenze břišní stěny se slyšitelnými fenomény peristaltiky, vysoká leukocytóza (množství bílých krvinek v krvi), meléna (černá mazlavá dehtovitá stolice obsahující příměs natrávené krve).

Infarkty patří mezi nejčastější a nejzávažnější klinické poruchy. V rozvinutých zemích infarkt myokardu způsobí 20 % úmrtí, vyskytuje se více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 50 let a ženy nad 60 let. Další nejčastější příčinou smrti je infarkt mozku (mrtvice, CMP). Plicní infarkty komplikují cca 10 % všech případů embolizace plicnice. Méně časté jsou infarkty střeva, které mají ale vysokou mortalitu. Infarkt je nejtěžší forma ischemie. V naprosté většině případů je infarkt způsobený uzávěrem tepny pomocí trombu nebo embolem. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či velmi špatnou životosprávu. Proto se zdravý životní styl  jeví jako jedna z nejúčinnějších prevencí, jak se infarktům vyhnout.

Zdroj: foto – Shutterstock

7.11.2016 | Martin Motloch

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doporučujeme

Kontakty

Poradíme si, z.s.
Dobrovského 1011/1
266 01 Beroun

Podporují nás

FM solutions, a.s.

+420 602 242 494
Copyright © 2015 Poradimesi.cz Obchodní podmínky