deprese
SituaceZdraví

Když vám deprese ovlivňuje život

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Dotyčný člověk pociťuje často beznaděj, úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení, malou sebedůvěru, únavu, zhoršenou pozornost a soustředění. Jedná se o závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav.

Příběh Alice

Je mi šestačtyřicet let. Mám dvě děti ve věku 14 a 8 let. A zkušenost s depresí mám, to vám teda povím. Asi před devíti lety jsem měla období, kdy jsem docházela k psychologovi. To bylo ještě před narozením malého. Porodem to odeznělo, povinnosti, život mě opět začal bavit. Jenže v posledním roce se to začíná vracet. Cítím se unavená, domácnost mě nebaví, dokonce ani moje hobby – patchwork. Jsem stále podrážděná, neumím se pořádně vyspat. Jenže tentokrát mám strach jít k lékaři. To hlavně kvůli práci, protože v mém povolání na tyto záležitosti moc koukají. Vůbec se nedivím někomu, že neumí přiznat svoji situaci, protože ti z okolí to málokdy chápou, a často neumí pomoci ani nejbližší příbuzní. Na to mojí depku má poslední dobou určitě největší vliv moje práce, kde už dlouho nejsem spokojená. Ustavičný nátlak vedení na to, aby jsme plnili úkoly (dělám v bankovnictví), aby jsme do banky přivedli nové zákazníky a do toho vypjaté vztahy s nadřízenými, to vyvrcholilo tím, že jsem se zhroutila. V posledních týdnech jsem už ani nevnímala, co dělám, a to bych se měla plně soustředit. Před týdnem jsem se zhroutila úplně, strach, že už nevím, co dělám byl šílený. Už to nebylo jen, že musím vše plnit na 100%, ale proboha, co s tím mám dělat dál?  V úterý jsem navštívila psychologa a vykecala jsem se mu. A jeho resumé? Že mam středně těžkou depresi. Doporučil mi návštěvu psychiatra a antidepresiva. A já teď nevím co dál, mám strach z prášků. Jak moc mě ovlivní, nechci být omámená. Vím, že moje deprese má kořeny v práci a stresu. Jenže to není ten typ, který se najednou z ničeho nic objeví. Po týdnu marodění mi je trochu lépe. Jenže ten strach, abych v práci neudělala nějaký kiks, trvá. Jen na to pomyslím, hned se roztřesu. A strach, aby se to v práci neprovalilo. Už teď to tajím před tchýní, že jsem byla u psychologa. Ona je taková ta starostlivka, znáte to. Varovala mě, že to budu mít v papírech. Myslím, že je to nesmysl, ale ještě víc mě znejistila. Ale nevím, jak dlouho to vydržím…

Vznik deprese

Ještě v nedávné minulosti bylo obvyklé dělit deprese podle příčiny vzniku na:

  • endogenní – příčina je v poruše chemie mozku (pravděpodobně v nervovém přenašeči – dopaminu),
  • reaktivní – reakce na nějakou stresovou událost,
  • organické – při organickém poškození mozku (např. úrazy, nádory), endokrinní poruchy, poruchy funkce orgánů, nemoci (např. cukrovka),
  • farmakologické – způsobená některými léky či přípravky.

V současnosti se od dělení na endogenní a reaktivní upustilo.

Druhy depresí

Deprese dělíme podle počtu a závažnosti depresivních příznaků na lehkou (člověk se uzavírá se do sebe, nemá z ničeho radost, ale nějaké věci zvládá – v domácnosti i v práci), středně těžkou (dotyčný je nešťastný, nedokáže pracovat a nic ho nebaví) a těžkou (postižený se o sebe nedokáže postarat, zanedbává osobní hygienu, čas tráví neaktivitou). Při těžké depresi se mohou objevit i psychotické příznaky jako bludy, vidiny či halucinace (hlasy, které ho viní z katastrof, nehod).

Léčba deprese

Pochopitelně záleží na příčinách, ale ty bývají často kombinované, vrstvené. K samotné léčbě depresí existuje mnoho přístupů. Některé upřednostňují přirozená řešení v rámci sociálních vztahů, v nichž depresivní jedinec žije, jiné přístupy zdůrazňují nutnost odborné pomoci.

Zjednodušeně existují dvě polarizované varianty. První dává důraz na psychoterapii s řešením životních problémů, přičemž farmakologické prostředky jsou jen podpůrné. Druhý přístup zdůrazňuje biochemickou povahu deprese a farmakologické řešení je tedy prvotní.

Jaká je vhodná prevence?

Nepoddat se! V případě, že se nejedná o těžké bipolární deprese či maniodepresivní stavy, začněte snižováním stresu. Není potřebné se vyvarovat každého stresu, ale naučit se vyvarovat stresu nadměrnému a naučit se jak s ním zacházet. Důležitá je asertivita, naučte se snášet kritiku druhého bez pocitu viny a méněcennosti, naučte se říci ne.

Deprese bývá často spojená s izolací od lidí. To nejlepší, co můžete sami udělat, je vystavit se styku s lidmi i přes to, že máte obavy. Začněte s lidmi, které dobře znáte a před nimiž se nemusíte bát ani stydět. Relaxujte! Aktivní odpočinek je vhodným prostředkem, jak se psychicky a fyzicky uvolnit. Stačí relaxovat pravidelně patnáct minut denně než jednou týdně dvě hodiny.

Zkuste si zase najít čas na koníčky, které jsou zpestřením dne. Neodkládejte schůzky s přáteli. Vynecháním příjemných aktivit se deprese ještě více prohlubuje.

A co ještě? 

Je známo, že nedostatek světla napomáhá výrazně depresím. Možná vám nepřipadá vhodné psát o nedostatku světla počátkem léta. Ale kolik jsme měli dosud plně slunečních dní? Moc ne. Přitom právě světlo kromě účinku na naší fyziologii ovlivňuje i naše chování a produktivitu. Náš metabolismus, chuť k jídlu, zažívací systém, nálady a dokonce i naše libido. Světlo má proto zásadní vliv pro náš pocit spokojenosti, díky kterému jsme čilejší a zdravější a to jak fyzicky, tak psychicky. Co zkusit jako prevenci deprese světelnou terapii pomocí technologické novinky Luminette?

Více ZDE

Až deset procent obyvatel trpí depresemi, které se projevují smutkem, sklíčeností a ve výsledku i dušení bolestí. Často sám nemocný nemusí u sebe depresi vůbec rozpoznat nebo příznaky deprese nepovažuje za projev nemoci. Reakce postiženého jedince na tento duševní stav je různá. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty. Deprese se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií. Ale ani farmaka nemusí být vždy nejlepším řešením.

Zdroj: foto – Pixabay

7.2.2019 | admin

2 komentáře: “Když vám deprese ovlivňuje život”

  1. Petr napsal:

    Petr.
    Je mi 59, do nedávna sem žil osamělý ale normální spokojený život,bez dluhů, bez osobních či zdravot.problémů kdy sem měl neschopenku vcelku asi třikrát za posledních 30 let,.Bohu žel i přesto se člověk všemu nevyhne a náhle během posledních pár měsíců jako bych vyhasl,na vše klem rezignoval, uzavře sem se do sebe, přestali mě bavit i leta aktivně úspěšně provozované hobby a koníčky a doslova cítím jako bych to vůbec nebyl já. Doslova vyhořelý bez šťávy ,bez úsměvu či žertu a už si ani nevzpomenu kdy sem se naposled z něčeho zaradval nebo se na něco těšil.Po rozvodu žiji 11 let sám,nechodím po hospodách a když si udělám i nějaký výlet či zájezd tak spíše jen proto že jsem si to doslova sám nařídil a ne proto že bych se na to těšil nebo si tím udělal sebemenší radost.Přidalo se k tomu i noční budění s pocitem nějaké vnitřní tísně a žádné čajíčky ani bylinky na sklidnění či pohodu nezabírají. Díky bohu nemá žádné halucinace,sebedestruktivní představy, děsy nebo ztráty soustředěnosti či schopnosti cokoli vykonávat,ale připadám si jak auto bez motoru. Návštěva či konzultace u psychologa nebo psychiatra by byla asi na místě ale jen co by se mi se mi to objevilo ve zdravot.záznamech byl bych při první povinné každoroční prohlídce u podnik.lékaře předmětem k rozvázání prac.poměru pro zdravotní nezpůsobilost . Co je tedy lepší cesta mlčet, trápit se zhrošujcím se stavem,špatnou náladou živtem be energie a radosti a tím určitě i postupným zhoršením funkcí i ostatních orgánů a nebo nebo navštívit psychologa,psychiatra a na tomto základě neprojít povinnou každoroční prohlídkou pro výkon zaměstnání a v mém věku od 59 let pak žít někde v hrůze,beznaději a zoufalství před pracovním úřadem a neb od mostem?? Piradtě mi prosím !! – Existuje prosím i soukromý lékař u kterého by si to člověk platil ze svých zdrojů bez zatížení pojišťovny a tím by se od něho žádné informace o návštěvě, konzultaci nebo ambulantní léčbě nedostali do zdravotní databáze nebo karty?Nejde o žádný podfuk ale o holý strach a beznaděj ze ztráty zaměstnání které je u člověka v 59 letech zcela určitě tím posledním o které by člověk mohl zavadit.

    • admin napsal:

      Dobrý den,

      velice oceňuji, že jste se svěřil se svým problémem. Bohužel toto může potkat každého. Jediným možným krokem je si sám uvědomit, že situaci chcete řešit. Pokud se obáváte obáváte ukončení pracovního poměru, doporučila bych vám buď soukromého psychologa, který si na vás dokáže udělat dostatek času a nikde nic nehlásí. Nebo využijte sociální službu u psychologa, kde můžete vystupovat anonymně. Nevím, odkud jste, v Praze se jedná např. o Centrum sociálních služeb Praha nebo můžete využít Krizová centra. Jelikož vím, jak je tato situace náročná, přeji vám mnoho sil! Pokud budete mít ještě nějaký dotaz, neváhejte se na nás obrátit znovu.

Doporučujeme