alzheimerova nemoc
SituaceZdraví

Když vám do života vstoupí Alzheimerova nemoc

Alzheimerovu nemoc (AN) poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. V současné době v Evropě jí trpí přes 7 miliónů lidí.

Většinou se objevuje u lidí nad 65 let, ale i u lidí mladších. Nemoc narušuje část mozku – tím způsobuje poruchy myšlení, paměti nebo logického úsudku. Je nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Tomáš K., 57 let, Praha: „S mamkou jsme měli vždycky dobrý vztah. Možná to bylo tím, že jsem se brzy odstěhoval. Ale i tak jsem za ní i s manželkou jezdil, jak to šlo. Žila v menším městě nedaleko Prahy, v rodinném domku se zahrádkou. Děti, když byli ještě malé, to tam milovali. Před deseti lety zemřel otec, ale ona to vše zvládala. Když to šlo, my jeli za ní, nebo ona přijela k nám.

Na vánoční svátky jsme se domluvili, že k nám přijede. Čekal jsem jí na nádraží, ale mamka nikde. Počkal jsem ještě na další vlak, který jel za půl hodiny. Co když jí to ujelo, napadlo mě. Na smůlu jsem nechal zrovna mobil doma na nabíječce. Takže jsem jí volal, hned jak to šlo. Divila se, že by měla někam přijet. Na domluvu si nepamatovala. Pochopil jsem, že něco není v pořádku.

Jak jsem měl volno tak jsem ji objednal k lékařce. Ta jako diagnózu stanovila AN – Alzheimerovu nemoc. Předepsala jí léky a já se bláhově domníval, že to tím končí. Lékařka mě sice s projevy i důsledky choroby informativně seznámila, ale mě připadalo, že to s mamkou tak zlé není. Stačilo pár měsíců a pochopil jsem, že jsem se mýlil. A to dost! Nemohla zůstávat už doma sama, nebrala si léky, zapomněla jíst připravený oběd.

Měla dojem, že do bytu jí chodí cizí lidi, něco jí něco berou. Pro uklidnění jsem jí vyměnil bezpečnostní zámek. Začala být hádavá, často tvrdila něco, co nebylo pravda. Bylo to ubíjející. Pochopitelně to negativně ovlivňovalo i vztahy v mé rodině. Nakonec nezbylo jiné řešení, než hledat vhodné Alzheimercentrum. Situace v rodině se zklidnila. Spolu se sestrou finanční zajištění matčina pobytu zatím zvládáme. Je o ní postaráno. Jsem vděčný za její světlé chvilky, kdy jí paměť funguje…“

Jak to začíná

Nemoc začíná pozvolna. Zpočátku si toho ani nevšimnete. Nejdříve se u člověka zhoršuje krátkodobá paměť a ztrácí schopnost se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Začíná se měnit celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Příznaky nemoci, které by vás měli varovat

Začíná někdo z vaší rodiny zapomínat, ztrácet se nebo se chovat nezvykle? Pak byste měli zpozornět. Může se totiž jednat o počínající Alzheimerovu nemoc. Pochopitelně to, že váš blízký tyto příznaky má, ještě neznamená, že touto nemocí trpí! Důležité je navštívit lékaře, aby se provedla všechna potřebná vyšetření. Pokud se nemoc potvrdí, čím dřív se začne s léčením, tím větší je šance na zpomalení jejího postupu.

Ztráta paměti

Občas zapomínat je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později. Ztráta paměti tak začíná ovlivňovat schopnost plnit běžné pracovní úkoly.

Problémy s řečí

Taky máte někdy problém najít správné slovo2 Ano, to se stává, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak přestávají dávat smysl. Jeho mluva je zmatečná, popletená.

Běžné činnosti

Hlavně lidé vytížení bývají občas roztržití. Něco někam položí a pak to hledají, zalijí kávu studenou vodou nebo začnou s přípravou jídla. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali. Začínají mít problémy s vykonáním běžných činností.

Zhoršené vnímání nebo úsudek

Znáte to, když babičkám dáte někdy vnuka na hlídání. Často se člověk tak zabere do nějaké činnosti, že na chvíli zapomene na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo dva kabáty najednou. Začínají mít špatný nebo zhoršující se racionální úsudek.

Časová a místní dezorientace

Co si budeme namlouvat, každý někdy zapomene. Jaký je den a co to jdu vlastně koupit, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se najednou ztratí ve vlastní ulici, kde žijí desítky let. Najednou nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se mají dostat domů. Dochází i k časové dezorientaci. Budou se s vámi hádat, že je jiný den, nebo že mají být někde, kde byli minulý týden.

Věci na nesprávném místě

Stává se to i vám. Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: botu do ledničky nebo klíčenku do dózy na bonbóny. Začíná zakládat běžné věci na nesprávná místa. Vzápětí to zapomene a přesvědčuje vás, že je dal jinam.

Změny chování a nálad

Není to nic neobvyklého, každý má někdy špatnou náladu. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu. Je vyčítavý a hádavý, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.

Změna osobnosti

Je pochopitelné, že se lidské povahy do určité míry mohou měnit s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Změna nemusí být dlouhodobá. Stačí pár týdnů. Stává se pak velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným. Najednou je někým jiným, naž jak jste ho znali.

Problémy s abstraktním myšlením

Placení za nákup, podání složenek na poště či požadavek dobírkové platby od poštovní doručovatelky může nemocného v počátečním stádiu nemoci vyvést úplně z míry. Najednou nechápe, co ten úkon znamená, co se po něm chce, co má udělat. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.

Ztráta iniciativy

Jsou chvíle, kdy je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi. Je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.

Prevence

Co pomáhá? Procvičování paměti, pozornosti, řeči, schopnosti rozhodování nebo zrakově prostorové dovednosti. Jedním ze způsobů, jak s Alzheimerovou chorobou bojovat, je procvičování těchto funkcí. Terapie trénování paměti je poměrně známá a úspěšně pomáhá zpomalit degenerativní změny na mozku. Proces nelze zastavit ale i jeho zpomalení výrazně zlepšuje

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku postihující především starší osoby. S věkem riziko onemocnění strmě stoupá. Způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zatím plně objasněné. Buňky ztrácí schopnost výměny informací a to pak vede k velkému narušení mozkových funkcí až k tzv. demenci. Průzkumy prokázaly, že ženy onemocní mnohem častěji než muži, za což jsou viny nejspíše hormony nebo obecně průměrná delší délka života. Varovným signálem bývají právě příznaky nemoci uvedené v našem článku. V případě, že je u svých blízkých zjistíte, je čas se domluvit na návštěvě u lékaře. Počítejte ale s tím, že bude vhodné vaše blízké je tam doprovodit.

16.3.2016 | Martin Motloch

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doporučujeme

Kontakty

Poradíme si, z.s.
Dobrovského 1011/1
266 01 Beroun
redakce@poradimesi.cz

Podporují nás

FM solutions, a.s.

+420 602 242 494
Copyright © 2015 Poradimesi.cz Obchodní podmínky