Psychóza, psychotické poruchy. Co o nich víme?

Psychóza je obecný pojem. Psychiatrická klasifikace rozeznává několik psychotických onemocnění. To, co je všem psychózám společné, je ztráta kontaktu se skutečností, zapříčiněná nerovnováhou v systému nervového přenašeče dopaminu v mozku. Z toho vychází i základy léčby. Všechny účinné léky proti psychóze přenos dopaminu normalizují. Mezi odlišnosti patří některé příznaky, délka trvání a spouštěč. Co o psychóze vlastně víme? A jaké jsou nejznámější druhy psychotických poruch?

Psychóza

Je závažný duševní stav, který můžeme definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně rozpor mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Touto poruchou se mění vztah nemocného k okolní realitě. Postiženému chybí nadhled a proto svým bludům bezmezně věří. Jde o stavy, které pro svoji nebezpečnost vyžadují bezodkladnou péči. Pro správnou diagnostiku je nezbytné vedle detailního psychopatologického rozboru provést  i laboratorní vyšetření a podle zjištěných výsledků zahájit léčbu.

Jaké jsou její příčiny

Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku. U části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy ale mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchami látkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu. U predisponovaných osob může psychózu vyvolat též abnormální psychická zátěž v podobě stresu.

Příznaky psychotických poruch

Psychotické příznaky můžeme dělit na pozitivní a negativní.

• Pozitivní příznaky znamenají, že v prožívání člověka je něco navíc, co se jinak nevyskytuje. (halucinace, bludy, dezorganizaci řeči, postižení chování apod.)
• Negativní příznaky naproti tomu znamenají, že prožívání daného člověka je nějakým způsobem ochuzeno. (snížená emotivita, postižení plynulosti řeči a chování, nerozhodnost a další)

Schizofrenie

Podle převládajících příznaků se schizofrenie dělí na několik subtypů. Nejčastějším subtypem je paranoidní schizofrenie, u které převládají poruchy myšlení. Nemocný bývá přesvědčen, že je pronásledován, často pociťuje ohrožení, má nejčastěji sluchové halucinace, které komentují to, co dělá.

Schizotypní porucha 

Připomíná schizofrenii, ale příznaky nejsou tolik vyjádřené, jsou kolísavé, porucha nemá jasný začátek, připomíná spíše poruchu osobnosti.

Trvalé duševní poruchy s bludy 

U pacienta jsou přítomny pouze bludy bez jasných a trvalých halucinací, bez strukturálně narušeného myšlení. Blud je mylné přesvědčení, které je důsledkem nemoci. Přesvědčení je natolik silné, že i když existují doklady o tom, že to není pravda, nelze je nemocnému vymluvit. Ostatní toto přesvědčení s nemocným nesdílejí.

Akutní a přechodné psychotické poruchy 

Jedná se většinou o náhle vzniklé psychotické stavy rozvíjející se do dvou týdnů, často v reakci na stres. Kromě nestálých psychotických příznaků mohou zahrnovat i zmatenost. Nutné odlišit od deliria. Akutní a přechodné psychotické poruchy jsou charakteristické rychle vznikajícími a měnícími se psychotickými příznaky. Pro tuto poruchu je typické velmi rychlé změny příznaků ze dne na den, nebo i během dne.

Schizoafektivní porucha 

Zahrnuje současně se vyskytující příznaky poruch nálady (deprese, mánie) a psychotické příznaky.

Organické psychotické poruchy

Jsou vyvolány poškozením mozku například ve stáří, ale také vlivem infekce, úrazem apod. Řadíme je mezi organické poruchy. Psychotická porucha může vzniknout jako následek dlouhodobého a intenzivního užívání alkoholu nebo jiných drog, v tom případě patří mezi poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek.

Cyklický charakter – poruchy se opakují 

Psychotická onemocnění se vyznačují svým cyklickým charakterem ve kterém se střídají akutní stavy nemoci a psychotické epizody. I když dojde k přechodnému vymizení příznaků, u těchto osob se vyskytuje zvýšená zranitelnost, na jejímž základě se může nemoc v budoucnosti znovu a opakovaně objevit.

• Ataka znamená akutní fázi onemocnění, vyskytují se psychotické příznaky a mnohdy je nutná hospitalizace.
• Remise je klidové období bez příznaků nemoci. Příznaky ale nemusí vždy ustoupit úplně, některé zbytkové příznaky mohou v určité míře přetrvávat po delší dobu.
• Relaps je nový návrat psychotických příznaků po remisi.

Léčba 

Psychózu léčíme především léky. Existuje několik desítek druhů antipsychotik, která nám rozvrácené neurotransmitery (chemické látky v nervové soustavě) v pohodě srovnají. Samozřejmě je musíme užívat přesně podle doporučení psychiatra. Hospitalizace je nutná ve většině případů. Pokud se porucha objevila jako následek stresu, je nutná psychoterapie, hlavně jako prevence dalšího opakování. Občas se psychóza u jinak zdravého člověka projeví v náročném životním období či při nadměrném pracovním vypětí. Pokud jsou příznaky psychózy dlouhodobější a zároveň splňují určitá diagnostická kritéria, je velice důležité, aby co nejdříve vyhledal odbornou pomoc. Pokud je léčba započata včas, je další průběh nemoci  celkově příznivější.

Za psychózy dnes označujeme závažná duševní onemocnění, při kterých dochází ke zkreslení chápání skutečnosti, k rozvoji bludů, halucinací a podivného chování bez vztahu ke skutečné situaci. Typickou psychózou je onemocnění schizofrenií. Dříve bylo mezi psychózy počítáno také maniodepresivní onemocnění nálady, které během fáze hluboce změní osobnost nemocného. Dnes řadíme afektivní poruchy mezi psychózy pouze pokud jsou doprovázeny halucinacemi nebo bludy. Obrátit se na lékaře je v takovém případě vždy prvním, ale důležitým krokem.

Zdroj: foto – Pixabay