fbpx
Velikonoce, symboly, tradice
Inspirace

Velikonoce a jejich tradice a symboly

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem v roce. Tradice lidových Velikonoc nebyla přerušena ani během komunistického období v bývalém socialistickém Československu. Zvláště na Moravě zvyky a způsob pomlázky přetrvával v nezměněné podobě celá desetiletí. Hlavně ve městech došlo v poslední době k nahrazení  křesťanského velikonočního poselství  modlou spotřebitelského konzumu. Přitom období velikonočních svátků je podstatně delší, než  jenom prodloužený víkend o dva sváteční dny. Jak tedy vypadaly přípravy na nejočekávanější církevní svátek, jaké jsou symboly Velikonoc.

Velikonoční tradice

Počátek jara je v naší kulturní tradici nerozdělitelně spojen s představou příchodu nového života. Nelze snad ani najít příhodnější dobu pro oslavu lásky a zrození. Název Velikonoce pochází z „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ale přípravy na Velikonoce začínají již dříve. Jedná se o postní dobu, která trvá šest neděl.

  • První z nich se nazývá „černá“ a protože se v tento dne odívaly ženy vzhledem k nastávajícímu půstu do černých šatů.
  • Druhá postní neděle se nazývala „pražná“ . Název je odvozen podle postního jídla, nazývaného „pražmo“. Pražmo jsou vlastně upražená obilná zrna nebo klasy, z nichž se připravovala polévka. Někde se jí řikalo také „pučálka“.
  • Třetí neděle je „kýchavná“ pro kýchání, které mělo údajně zahánět mor, či od pověry, že kýchne-li člověk třikrát za sebou, bude celý rok zdráv.
  • Čtvrtá neděle je „družebná“- byla nedělí, v níž se scházeli chlapci a dívky ke společnému posezení.
  • Pátá postní neděle „smrtná“, byla dnem vynášení smrtky, symbolu zimy.
  • Poslední nedělí je „květná“, při jejíž liturgii se světí kočičky, žehnají beránci a postní jídla.

Pašijový týden

Hned po Květné neděli začíná svatý nebo velký týden. Ten je ve znamení velikého úklidu a čištění v domácnostech. Všude se bílí, upravuje zahrádka a okolí domu, čistí se okna a připravují nové šaty.

  • Modré pondělí – začínaly pro děti a studenty jarní prázdniny – „vakace“.
  • Šedivé úterý – hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny. Tyto dva dny nehrály z náboženského hlediska tak významnou roli, jako dny nadcházející.
  • Popeleční středa – nazývá Sazometná nebo Škaredá. Sazometná proto, že naši předci v tento den vymetávali z komína saze. Škaredá se jí říká zřejmě proto, že v tento den Jidáš na Ježíše škaredil, žaloval. Tento den odletěly zvony do Říma a tak kostely ztichly.
  • Zelený čtvrtek – lidový název pochází nejspíše z germánského bohoslužebného názvosloví. Tento den byl „čtvrtkem odpuštění“, kdy byli kající se hříšnicí přijímáni zpět do společenství věřících – tedy: „suché ratolesti“ stromu církevního společenství se opět „zazelenaly“. Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila a všichni se omyli rosou – která prý zabraňovala různým nemocem.
  • Velký pátek – je připomínkou smrti Ježíše Krista, a proto je prožíván ve znamení smutku, ticha a rozjímání a půstu. I výzdoba kostela byla chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívaly bez doprovodu varhan a zvony mlčely. Podle lidové tradice se tento den otvírají poklady ve skalách.
  • Bílá sobota – tento den se neslavila mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Před východem slunce bylo třeba vymést čistě stavení novým koštětem, aby se v něm nedržel hmyz. Skončením Bílé soboty skončil také třídenní půst.
  • Hod boží velikonoční – Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za “velkou” – a odtud název Velikonoce. Dopoledne všichni spěchali do kostela, neboť tento den se v kostele světily velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, chléb, vejce a víno). Den se prožíval v rodinném kruhu u svátečně prostřeného stolu, jedla se posvěcená jídla.
  • Velikonoční (červené) pondělí – chlapci vycházeli brzy za svítání s pomlázkou šlehat děvčata a vyhánět z nich lenost a nemoc. Podle lidové víry přináší pomlázka do domu úrodu, blahobyt a štěstí. Síla mladého proutku má při doteku přenést na každého sílu, svěžest a zdraví. Koledníci jsou obdarováni velikonočními vejci, drobnými perníčky, cukrovím, podle kraje kraslicemi různých typů a někde i drobnými penězi. Hlas zvonů nahrazovaly klepáče, hrkáče a řehtačky, se kterými chodili chlapci po vesnici.

Velikonoční symboly

Velikonoce, jako tradiční svátky jara mají své symboly, které mají svůj pohanský nebo silně náboženský význam. Které to jsou?

Beránek a zajíček

V křesťanství je beránek symbolem Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa. Beránek symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zajíček je převzatý symbol z německého vlivu.

Vajíčko

Vajíčko je prastarý symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje, plodnosti a vzkříšení. Už v dávných dobách se mu přisuzovala magická moc, která se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli, neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života. Zdobení skořápek vajec však nejspíš sahá až do pravěku. V lidové tradicí se zvyk takto vejce malovat udržuje i nadále. Označení „kraslice“ je pak odvozeno od „krášlení červenou barvou“.

Pomlázka

Pomlázka, (po)omlazení je vyrobena z vrbového proutí, je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. A měla ženám předat mládí a sílu právě těchto proutků. Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly. Na pomlázku se chodí na Velikonoční pondělí a správně se šlehá jen mašlemi, uvázanými na konci pomlázky a jen po zádech, nikoliv po hýždích, jak si naši koledníci často pletou. V různých regionech se jí říkalo různě: např. šibák, korbáč, mrskáč, mrskut, šmergust, hodovačka, tatar, čugár apod.

Mazanec

Sladký, kynutý bochník je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Původně se jednalo o pečivo nesladké, připravoval se ze sýra a většího množství vajec.

Kříž

Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Je uctíván v různých kulturách i náboženstvích, protože symbolizuje život pozemský a božský.

Kočičky

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě.

Kdy se slaví Velikonoce?

Datum kalendářních Velikonoc je každý rok jiné, jedná se tedy o svátek pohyblivý. Je to z důvodu, že podle běžné definice se Velikonoční neděle slaví první neděli po prvním jarním úplňku.

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se místně lišily a dřív probíhaly během velikonočního období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody. Zkuste i vy prožít letošní Velikonoce jinak. Nechte se inspirovat tradičními zvyky. Obarvěte vajíčka, naučte děti nějakou koledu, pokuste se uplést šmirgust. A vyjděte si do přírody. Třeba budete mít štěstí a uvidíte právě rozkvetlé „kočičky“.

25.3.2016 | Martin Motloch

Komentáře nejsou povoleny.

Doporučujeme