Lékařské tajemství aneb povinná mlčenlivost

Pojem lékařské tajemství není cizí žádnému lékaři. Myslí se tím lékařská mlčenlivost o údajích pacienta, o jeho diagnóze, způsobu léčení nebo zdravotního stavu. Lékařské tajemství je jeden z nejdůležitějších mravních zásad etického kodexu lékařů.

Povinností každého lékaře je zachování mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se dozví v přímé souvislosti s výkonem lékařské péče. Mlčenlivost se vztahuje také na nemedicínské skutečnosti, například tedy informace o soukromém životě pacienta. Týká se jak lékařů, tak i ostatního zdravotnického personálu. Povinná mlčenlivost má neomezenou platnost. Zdravotnický personál musí zachovat mlčenlivost, i když už v nemocnici nepracuje nebo pokud pacient zemřel.

Kdo je vázán mlčenlivostí?

Mlčenlivostí jsou vázány všechny osoby, které se dostanou do kontaktu s údaji o pacientovi na základě zákonného zmocnění. Jedná se tedy kromě lékařů i o administrativní pracovnice nemocnice, ale také studenty zdravotnických škol, zaměstnanců okresní správy sociálního zabezpečení, soudních znalců a podobně.

Kdy lékař není vázán mlčenlivostí?

Lékař není vázán mlčenlivostí v těchto případech:

• pacient nebo jeho zákonný zástupce souhlasí s poskytnutím informací,
• jedná-li se o předávání informací nutných pro zajištění další lékařské péče,
• pokud zvláštní právní předpisy upravující průběh trestního řízení stanovují lékaři povinnost sdělit údaje,
• stanovují-li zvláštní právní předpisy ohlašovací povinnost,
• pokud ke sdělování údajů dochází ve sporu mezi lékařem, zdravotnickým zařízením a pacientem.

Může lékař poskytnout údaje dalším osobám?

Informace může lékař poskytovat pouze se souhlasem pacienta. Bez jeho souhlasu lékař může poskytnout informace jen za předpokladu, že je v důležitém veřejném zájmu nadřízeným orgánem zbaven mlčenlivosti nebo pokud tak stanovuje jiný právní předpis. Informace o pacientech jsou tak poskytovány např. národním zdravotním registrům.

Může lékař informovat příbuzné o zdravotním stavu?

Informace o zdravotním stavu mohou být poskytovány jen se souhlasem pacienta. To se vztahuje i na rodinné příslušníky.  Platí zde ale výjimka. Pokud se pacient nachází ve stavu, kdy není schopen určit, které osoby mohou být o jeho zdravotním stavu informovány, mohou být informovány osoby blízké, tj. příbuzní v přímé řadě (rodiče, děti, prarodiče, vnuci, sourozenec, manžel), dále také bratranci, sestřenice, tety, strýci nebo opatrovníci, pěstouni. Vyslovil-li pacient za svého života zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, nelze tyto informace sdělit ani osobám blízkým. Výjimkou zde jsou důležité informace pro ochranu zdraví jiných osob (např. infekční choroby a podobně).

Někdy může být problematické prokázat, že právě vy jste druh/družka. Pro tyto případy je vhodné, aby pacient přímo uvedl, které osoby mohou být o jeho zdravotním stavu informovány. Poruší-li lékař mlčenlivost, pacient má právo stěžovat si nadřízenému lékaře nebo může podat stížnost České lékařské komoře.

Zdroj: foto-pixabay