Práva a povinnosti klienta sociální služby

Poskytování služby v sociálních zařízeních je postaveno na rovnoprávném vztahu mezi klientem a poskytovatelem, který je reprezentován jeho pracovníky, a proto by měla být dodržována následující pravidla.

Právo na důstojnost

Pracovníci sociálních služeb jsou povinni se chovat ke klientům ohleduplně a jednat s nimi tak, aby se necítili trapně, poníženě, nedůstojně. Jen vzájemná slušnost a úcta přináší oboustranný dobrý pocit z poskytované služby.

Jak se oslovovat

Pracovníci a klient se standardně oslovují příjmením a vykají si. Pokud si přejí být oslovováni jinak, lze se na oslovování domluvit. I pracovník personálu má právo být oslovován tak, jak mu je příjemné. Nepřeje-li si například, abyste mu tykali, respektujte to.

Právo na bezpečí

Sociální služba je poskytována tak, aby se klienti cítili bezpečně a skutečně i v bezpečí byli. Je však potřeba vytvořit prostředí, které bude pro pracovníka bezpečné. Týká se to například domácích zvířat, která nemusí být vždy k cizím lidem přátelská.

Právo na soukromí

Sociální zařízení musí plně respektovat právo klientů na soukromí. Personál vstupuje do jejich domova, poznává jejich vztahy a soukromé záležitosti, a proto musí respektovat jejich přání, kde se může pohybovat, či jakých věcí si nemáme všímat. Striktní mlčenlivost je samozřejmostí.

Někdy může mít klient pocit, že se ho pracovník ptá na věci, do kterých mu nic není, například na to, jakým způsobem žil dříve, jaké jsou jeho zvyky, nebo co v současnosti zvládá a kdo mu pomáhá. Nejde o nemístnou zvědavost. Tyto informace jsou důležité pro tzv. individuální plánování, které je základem při poskytování sociální služby a každý, kdo chce službu využívat, musí spolu s tzv. klíčovým pracovníkem spolupracovat na vytvoření přehledu toho, v jakém rozsahu, jak často a v čem potřebuje pomoci.

Právo rozhodovat o vlastní osobě

Služby jsou poskytovány v čase a rozsahu dle individuálních potřeb klientů tak, aby měli možnost rozhodovat o svém denním režimu. Sociální pracovníci se snaží jejich potřebám přizpůsobit, avšak je nutno si uvědomit, že se starají o více klientů a musí všechny požadavky a potřeby skloubit v návaznosti na kapacitní a personální možnosti sociálního zařízení.

Svoboda víry, vyznání, názorů

Každý z klientů má právo na vlastní názor, ať je to názor na politiku, víru nebo vyznání. Kvalita poskytované péče není postoji klientů ovlivněna ani v pozitivním, ani v negativním smyslu. Sociální i zdravotní pracovníci jejich názory respektují a mají-li jiné názory, nevnucují je jim. To platí i v opačném případě pro klienty.

Právo podávat stížnosti

V případě, že klienti nejsou s poskytovanou službou nebo s chováním pracovníků spokojeni, nebo mají pocit že je porušováno některé z výše uvedených vašich práv, mohou si stěžovat. Postup jak a komu si stěžovat je většinou přílohou smlouvy o pečovatelské službě. Pokud se vyskytne nějaký problém během péče, jsou pracovníci sociálního zařízení povinni oznámit jej nadřízenému a zapsat do dokumentace.

Dodržování práv

Práva klientů musí být personálem zařízení vždy dodržována. Pouze v případě, že by mohl být ohrožen život nebo zdraví klientů nebo jejich okolí, mají pracovníci právo a dokonce povinnost některé jejich práva porušit. V případě podezření, že klientům někdo ubližuje, jsou povinni tuto skutečnost nahlásit, přestože někteří klienti s tím nemusí souhlasit. Personál sociálních zařízení je vázán ohlašovací povinností (např. při podezření na domácí násilí).

Práva podle zákona

Pracovníci sociální služby by měli v rámci uplatňování svých povinností vždy vycházet z § 2 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Toto zákonné ustanovení uvádí, že rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.

Porušení povinnosti z řad klientů

Je však třeba uvést, že v případě, že tedy klienti poruší své povinnosti, pak jsou odpovědni za taková porušení jako každá jiná osoba. V případě porušování povinnosti klientů, tak přichází v úvahu nejen možnosti ukončení smlouvy o poskytnutí sociální služby, ale též trestněprávní postih nebo uložení pokuty za správní delikt.

Základní práva klientů sociálních zařízení jsou upravena obecně, a proto má v praxi podstatný vliv na jejich zachovávání vnitřní pravidla konkrétního zařízení sociální služby. Tato vnitřní pravidla jsou kodexem chování klientů, ale také zaměstnanců sociální služby, která jsou „šita na míru“ konkrétnímu zařízení a vychází nejen z právních předpisů, ale také zkušeností konkrétního zařízení. Soubor vnitřních pravidel zařízení sociální služby jsou zaměstnanci sociální služby povinni dodržovat. Porušování vnitřních pravidel pak má důsledky v pracovně-právní rovině.