Migréna, to není jenom bolest hlavy

Migréna je považována za onemocnění dnešní moderní doby. Možná proto, že byla poprvé zevrubně klasifikována IHS (International Headache Society) v roce 1988. Jedná se však o velmi staré onemocnění, vždyť jeden z nejstarších popisů nemoci odpovídající migréně je obsažen v Ebersově papyru, pocházejícím ze starověkého Egypta asi z roku 1200 př. n. l. Řada lidí často zaměňuje bolest hlavy s migrénou. Často, když je bolí hlava, říkají: mám migrénu. Jenže migréna není jen obyčejná bolest hlavy, na kterou rychle zabere běžně dostupné analgetikum z lékárny. Záchvat migrény zasahuje celý organismus a vyžaduje individuální léčbu. Co dělat a jak rozpoznat migrénu od běžné bolesti hlavy?

Migréna

Chronické onemocnění, které je charakteristické opakovanými silnými bolestmi hlavy. Ta postihuje jen jednu polovinu hlavy, je pulsující povahy a může trvat od 2 do 72 hodin. Často jí doprovází příznaky jako nevolnost, zvracení, zvýšená citlivost na světlo nebo na zvuk. Migréna je přibližně ve dvou třetinách případů dědičná. Svou roli může hrát rovněž kolísající hladina hormonů – před začátkem puberty migréna postihuje běžněji chlapce než dívky, v dospělosti se však objevuje až dvakrát či třikrát častěji u žen než u mužů. Přesné mechanismy migrény nejsou známy, předpokládá se však, že se jedná o neurovaskulární poruchu.

Co vás má varovat

Migrénu doprovází varovné symptomy, které se objevují u přibližně 60 % osob.  Tyto příznaky nastupují už od dvou hodin do dvou dnů před počátkem bolesti hlavy., a mohou zahrnovat celou řadu jevů, např.:

• změny nálady, podrážděnost,
• deprese nebo euforie,
• pocit vyčerpanosti,
• chuť na určité jídlo,
• ztuhlosti svalů (zejména na krku),
• zácpy či průjmu,
• citlivosti na pachy či hluk.                                                                   

Její příčiny

Základní příčina migrény je neznámá, předpokládá se však, že souvisí s kombinací environmentálních a genetických faktorů. Ve dvou třetinách případů se migrény dědí v rodinách a jen vzácně k nim dochází v důsledku poruchy jednoho genu. S migrénou je spojována řada psychologických onemocnění, včetně deprese, úzkosti a bipolární afektivní poruchy.

Správně diagnostikovat migrénu není jednoduché

U velké část lidí není migréna právně diagnostikována. Ale právě korektně stanovená diagnóza má velký význam ke zvolení správného dalšího postupu – ať již výběr léků (léky užívané na „běžnou“ bolest hlavy často nezabírají) nebo nefarmakologických postupů, tak aby došlo k ústupu migrén a zlepšení kvality života. Pro migrénu je typické, že u každého člověka má svůj charakteristický průběh, a ten záleží zcela na konkrétním jedinci. Týká se to věku začátku onemocnění, počtem atak, charakterem či intenzitou bolesti a její lokalizací. Každý má také svoje spouštěče migrény, každému také uleví od bolesti něco jiného ať už v podobě léků nebo jiných postupů.

Jak se migréna projevuje?

Migréna má několik základních fází.

• Prodrom – nenápadný, varovný okamžik, předcházející vlastní nemoci. Projevuje se změnou nálady, neklidem, nervozitou, únavou, depresí, podrážděností, nechutenstvím, atd. Mnohdy jsou však tyto příznaky skoro nerozeznatelné.
• Aura – Tato fáze není přítomna vždy. Týká se asi jenom 20% migreniků a trvá obvykle 5 minut až 1 hodinu. Je přechodný fokální neurologický jev (deficit), který se projevuje jako porucha vidění, rozostření zraku či pocitu mravenčení na různých místech těla (senzorická aura).
• Vlastní bolest hlavy – Jedná se o různě velké (až nesnesitelné) bolesti hlavy, které jsou většinou pulzujícího charakteru, lokalizované jednostranně, většinou v okolí oka. Záchvat může být doprovázen zvracením a nevolností. Tato fáze je tou nejobávanější a nejbolestivější. Pomáhá na ni ticho a tma.
• Postdrom – V poslední fázi probíhá již zotavování, bolesti hlavy postupně odeznívají. Může trvat hodiny až dny, často zůstává únava a nechutenství.

Jak ji léčit?

Migréna je léčitelná. Při vhodně zvolených dlouhodobých opatřeních zdravého životního stylu doplněných o akutní strategie nemusí migréna ovládat váš život, naopak je možné, abyste vy ovládali svoji migrénu. Existují dva hlavní aspekty léčby.

• Nemedikamentózní – spočívá v odstranění spouštěcích faktorů, úpravě životního stylu, přikládání studených obkladů na čelo a zařazení relaxačních technik.
• Farmakologická prevence – léčba je založena na užívání léků několika druhů. Můžeme je rozdělit na farmaka k léčbě akutního záchvatu (analgetika, triptany) a léky užívané průběžně, působící proti vzniku migrény (profylaktická léčba).

Rady jak si pomoci sám

Snažte si ujasnit všechny momenty, které u vás vyvolávají migrenózní stavy a poté se jim pokuste vyvarovat. Důležitá je změna životosprávy tzn. vyhnout se jídlům, která by mohla záchvat spustit, ale především dbát na dostatečný spánek a pravidelný denní režim. Lidé trpící migrénou by se také měli vyhnout např. nočním směnám či hlučným místům. Kolem migrény existuje také spousta fám a předsudků. Není to něco, co si vymýšlíte (jedná se o neurologické onemocnění s jinak nastavenými procesy zpracování bolesti v mozku), není to také bolest hlavy „hysterických“ žen (naopak migrénou trpí i muži), není to však také nic s čím byste nemohli aktivně něco udělat a museli se s tím jen pasivně „naučit žít“.

Jeden příběh nakonec

Kateřina, 35 let: „… jí trpím migrénami už od dětství. Dost příšerné bolesti mám někdy i 15 x do měsíce. Chodím pravidelně na neurologii, kde zkoušíme různé kombinace léků, ale nemám pocit, že by mi lékaři moc pomohli. Díky pravidelnému užívání všeho možného (antiepileptik, triptanů, běžných léků na bolest, čípků i injekcí) jsem si vypěstovala psychickou závislost na lécích a hlavně chronickou bolest hlavy. V praxi to bohužel znamená, že každý den mám buď migrénu nebo mi aspoň bolí hlava. A nic nezabírá. Co s tím? Rozhodně řešit příčiny a ne následky. Každému způsobuje migrénu něco jiného, někdo ji má dědičně, ale i tak ji lze určitě oslabit.”

“Co u mě fungovalo? Pravidelný denní režim je nutností. Dostatečně pít a hýbat se. Sice denně, ale spíše volnější pohyb. Cviky na záda a relaxace. Co dál? Držím velmi přísnou dietu – zabírá to, je to až neuvěřitelné. Také jsem chodila na akupunkturu a brala  nějaké bylinky. Výsledkem byly méně intenzivnější záchvaty. Nepodceňovala bych, u těžkých migrén, ani návštěvu psychologa. Psychická příčina migrén je více než častá, ale neurolog vám to řekne  jen v minimu případů. Pokud má někdo migrénu, mělo by to znamenat naprostou změnu životního stylu. Je-li třeba způsobena chronickým stresem, je třeba se naučit odolnosti, relaxacím aj. Zní to možná frázově, ale psychika a dieta, to je to, co mě pomohlo. Dcera má bohužel dispozice po mně.“

Migréna patří k chorobám, které mají obrovský negativní dopad na kvalitu života postižených. Většina migreniků má potíže se soustředěním, učením, pracovní výkonností a často i sexuálním životem. Migréna je významnou příčinou zvýšených léčebných nákladů a ztracené produktivity. Bylo odhadnuto, že tato nemoc je nejdražší neurologickou chorobou v Evropském společenství – každý rok stojí více než 27 miliard EUR.

Zdroj: foto – Pixabay