Na co pomáhá chiropraxe?

Určitě mnozí z vás znají ten pocit, když se zablokuje páteř. Klasický houser, říká se lidově. Zůstanete ohnutí a najednou se nemůžete ani narovnat. Nebo krční páteř. Lupne vám tam a ta bolest. Něco je v nepořádku. Co dělat? Nechat si dát obstřik? Pokud navíc častěji trpíte bolestmi svalů nebo kloubů, je možné, že by dobrou volbou pro vás byla chiropraxe. Kdo ji může poskytovat a co vlastně tato léčba nabízí?

Z historie chiropraxe

Slovo chiropraxe vzniklo z řeckého chiros – ruce. To dalo jméno tzv. manipulační léčbě, během níž chiropraktici vyšetřují a léčí zejména svýma rukama. Nejčastějšími návštěvníky chiropraktiků jsou především osoby s bolestmi zad. Chiropraxi vyvinul a zavedl do praxe v roce 1895 Američan D.D. Palmer, který byl přesvědčen, že při poruchách páteře je vyvíjen velký tlak na nervy, které působí bolest v jiných částech těla. Vymyslel několik nových principů, kterými se chiropraxe odlišuje od osteopatie, což je velice podobná metoda. Jaký je hlavní rozdíl? Osteopati vidí příčinu chorob v jakési neurčité osteopatické lézi (poškození), která porušuje nervstvo, zatímco podle Palmera a jeho následovníků je příčinou chorob subluxace (částečné vykloubení) obratlů, což má vést k přerušení proudění vitální energie od mozku k orgánům. Jiná je i  manuální technika terapie. Osteopati používají především jemné techniky a masáže, chiropraktici dávají přednost spíš prudkým pohybům, trhnutím a páčením končetin. Na rozdíl od poměrně tolerantní osteopatie, byli chiropraktici od počátku v opozici vůči konvenční medicíně.

Co má chiropraxe léčit?

Bolesti zad a krčního pohybového ústrojí jsou logicky spojovány s páteří. Právě různé fyzioterapeutické masáže a cviky mají na páteřní bolesti pozitivní vliv. Jenže podle ortodoxních zastánců této léčby, má chiropraxe umožnit léčbu nejen pohybového systému, ale i všech vnitřních orgánů i chorob infekčních. Např. angíny, cukrovky, astmatu, padoucnice, lupénky, nemocí srdce, i rakoviny. Naštěstí se v poslední době chiropraktici přece jen soustřeďují na bolestivé stavy páteře, kde mohou být často úspěšní. Chiropraktici jsou jako lékaři velmi populární především v USA. V Česku se jedná spíš o jakýsi hybridní model mezi fyzioterapetem a osteopatem. Čeští chiropraktici poměrně často zdůrazňují na svých webových stránkách, že jejich mobilizační techniky sloužící k protažení a uvolnění ztuhlého svalstva a uvolnění “funkčních blokád” obratlů jsou nebolestivé. Takže nejrůznější vykloubení a trhání končetinami, které proklamoval D. D. Palmer, snad již nehrozí.                                                                   

Kdy chiropraxe pomáhá?

Nejčastěji pomáhá s poruchou pohybového aparátu ať už v jakémkoliv segmentu. Školený lékař – chiropraktik je schopen terapeuticky ovlivnit:

• akutní i chronické bolesti zad,
• bolesti bederní páteře,
• bolesti kloubů a končetin,
• stavy po operacích a úrazech,
• funkční poruchy a svalové dysbalance,
• neurologické poruchy,

Nebude to bolet?

Lidé se v souvislosti s chiropraxí často obávají nešetrného a razantnějšího napravování. Tak bylo přistupováno k chiropraxi v jejich počátečních dobách. K pacientovi se musí přistupovat individuálně, a je tedy na zvážení lékaře, které prostředky chiropraxe jsou vhodné k použití. Je celá paleta léčebných metod a přístupů a proto je nutné na pacienta nahlížet komplexně. Podle toho se zvolí nejlepší způsob léčby. Všechna vyšetření a ošetření chiropraktické rehabilitace jsou prováděna:

• šetrně
• s vyloučením prudkých “škubavých” mechanismů
• bezpečně
• bez násilného “prokřupávání” páteře
• tak, aby vedla k úlevě od bolesti.

Kdo může být chiropraktikem?

Měl by to být lékař, který je schopen posoudit i vazbu na ostatní druhy onemocnění a nevykonávat pouze chiropraxi v úzkém slova smyslu manipulační léčby. Při samotné práci chiropraktika se pravděpodobně setkáte s dvěma technikami práce: s rovnáním (rychlý tlak na určitý obratel nebo kloub) a cílenou manipulací (náprava postavení kloubů, kostí). Obecně lze říci, že se chiropraxe zabývá:

• diagnostikou mechanických problémů pohybového ústrojí,
• léčbou mechanických problémů pohybového ústrojí,
• prevencí mechanických problémů pohybového ústrojí.

Posun chiropraxe k funkční fyzioterapii

Postupem času a moderním poznáním fyziologie člověka opustili chiropraktici původní základní představu D. D. Palmera, že příčinou všech nemocí je jakési podvrtnutí, subluxace páteře, a že je tak blokováno proudění vitální energie. To se ukázalo pochopitelně jako mýtus. Obratle jsou do sebe pevně zaklesnuty a ke skutečné subluxaci může dojít jen při těžkém traumatu. Není tedy možno chiropraktickými metodami léčit orgánové, natož potom infekční či nádorové choroby. Naopak tam, kde se terapeuti zaměřují na odstraňování blokace krční či bederní páteře, mají různé manipulační techniky účinný vliv u některých onemocnění pohybové soustavy. Dnes je chiropraxe vnímána jako léčebná disciplína, ležící na hranici mezi medicínou vědeckou a alternativní. Vzhledem k účinnosti některých jejich technik při páteřních obtížích, byly některé z nich převzaty do rámce vědecké medicíny a lze ji tedy akceptovat pro léčbu nemocí pohybového aparátu.

Bolesti zad a kloubů už dnes patří k civilizačním chorobám a počet lidí, kteří jimi trpí, se neustále zvyšuje – včetně velmi malých dětí. Lékař, ať už se jedná o ortopeda, fyzioterapeuta, osteopata či chiropraktika, by se měl pokusit léčit nejenom následky zdravotních komplikací, ale především odstranit jejich příčiny. Ale k tomu potřebuje spolupráci pacienta. Změna myšlení je ale u člověka  jedna z nejtěžších. A to i v případě, že víme, když nám určitý životní styl neprospívá.

Zdroj: foto – Pixabay