Parkinsonova nemoc – život v roztřeseném světě

Bylo to v roce 1817, kdy londýnský lékař James Parkinson poprvé popsal podrobně nemoc ve své Eseji o třaslavé obrně, která byla po něm později pojmenována. Známe ji jako Parkinsonovu nemoc (PN), chronické, nevyléčitelné, neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. I když je známa již dlouhou dobu, stále není zcela jasné, jaké jsou příčiny jejího vzniku. Mohou to být dědičné predispozice, nadužívání toxických látek či virové mozkové infekce. Jak tuto nemoc poznáte a jaké jsou její příznaky?

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je hormon (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Jeho nedostatek způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Koho ohrožuje?

Větší rizikovou skupinou jsou muži i ženy ve věku nad 50 let. Muži jsou ohroženi častěji. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Vývoj parkinsonismu  může trvat měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Jaké jsou příznaky PN?

První příznaky se mohou objevit už i několik desítek let dříve, než je Parkinsonova nemoc diagnostikována. Zpočátku se objevují jen drobné změny pohybu a chování, obvykle jen ve vypjatějších stresových situacích, nebo si jich všimnou blízcí nemocného. Zřetelněji se projevují jen na jedné straně těla. Hlavní příznaky jsou:

• třes ruky v klidu,
• ztuhlost svalstva,
• zpomalenost pohybu, menší rozsah pohybu,
• posturální poruchy svalstva (vzpřímený postoj),
• bolest, ztuhlost a neobratnost horní končetiny
• zkrácení kroku, šourání, zakopávání.

S rozvojem nemoci následují další příznaky:

• psychiatrické (deprese),
• psychotické (halucinace, bludy),
• senzorické (poruchy čichu),
• mimické (ztráta výrazu ve tváři),
• vegetativní (mastné vlasy, pocení, zácpa),
• soběstačnost (zvládání běžných denních situací).

Diagnostika PN

Parkinsonova nemoc není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením a její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována může být až po vyloučení jiných příčin onemocnění a po zjištění jejího průběhu a příznaků. Mezi praktikovaná vyšetření patří odběr krve, CT vyšetření mozku (počítačová tomografie), EEG vyšetření (elektroencefalografie), SONO krčních tepen (ultrazvuk) a MR (magnetická rezonance).

Prevence 

V současné době bohužel žádná účinná prevence tohoto onemocnění neexistuje. Jsou však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným producentem dopaminu je vitamín B6 (pyridoxin), který zvyšuje obranyschopnost člověka, působí pozitivně na paměť, pomáhá při revmatických chorobách Ten je obsažen především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži, droždí, zelí, špenátu, česneku, ořeších apod. Množství pyridoxinu poklesne, pokud potraviny uvaříme.

Léčba nemoci 

Parkinsonova nemoc je zatím neléčitelné onemocnění, avšak existuje mnoho způsobů jak zpomalit její průběh a zajistit nemocným takřka plnohodnotný život. Léčba je většinou zahájena různými léky, které se liší dle intenzity příznaků, případně dalších přidružených nemocí. Používají se různé přípravky, které poskytují ochranu postiženým částem mozku. Další možností léčby je chirurgický zákrok. Ten je však vhodný až v případě, kdy se stav pacienta velice rychle zhoršuje, nebo ve fázi, kdy již žádná jiná léčba nepomáhá.

1. varianta –  operace části mozkové tkáně (globus pallidus),
2. varianta – stimulace mozku pomocí implantované elektrody.

Co taky pomáhá 

Nenechávejte to jenom na lécích, důležitá je vaše aktivita. Příznivě působí spolupráce s fyzioterapeutem. Aby se zachovala svalová síla a tonus, je nutný každodenní pohyb, především chůze. Ale pozor, cvičení by nemělo vést k únavě, která by mohla příznaky ještě zhoršit. Pozitivní působení zaznamenala také masáž nebo cvičení ve stylu jógy. Doporučuje se trénování mozku procvičováním paměti, vědomostí a orientovanosti. Více než vhodné je věnovat se novým zájmům včetně plnění nejrůznějších úkolů. Zpomalit vývoj příznaků mohou i různé potravinové doplňky. O jejich užívání se však vždy nejdříve poraďte se svým lékařem!

Přizpůsobte PN svoje prostředí 

Vzhledem k omezené mobilitě pacientů, nejistoty při chůzi, zakopávání a dalším přidruženým projevům motoriky je vhodné provést v obytných prostorech zvláštní bezpečnostní opatření a dbát na pořádek. Doporučuje se umístění protiskluzových podložek na dlaždice a do vany, pořízení stabilních křesel a židlí s opěrkami pro ruce a dbát na úklid drobných předmětů především z podlahy, aby se tak zamezilo nebezpečí pádu.

Kam se obrátit? 

V Česku je několik organizací, společností či klubů, které pomáhají sdružovat nemocné s PN, jejich rodinné příslušníky, lékaře nebo jen sympatizanty. Informují je o setkáních, sportovních či kulturních aktivitách parkinsoniků.  V poslední době se také rozšiřuje počet Domovů seniorů, které se na pacienty s Parkinsonovou nemocí přímo zaměřují. Nabízejí odlehčovací služby, denní stacionáře i dlouhodobé ubytování.

Společnost Parkinson

Parkinson-Help, z.s.

Domov seniorů, Praha – Háje

Vyléčení Parkinsonovy choroby není ani v současné době možné. Existují pouze prostředky, které umožňují zmírnit její průběh. Všechny léky pro její léčbu mají i vedlejší účinky. Ty jsou samozřejmě u pacientů individuální. Některé téměř nepostihují, jiní však reagují velmi citlivě. PN se vyskytuje na celém světě, u všech lidských ras, národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní úrovni, typu stravy, či druhu zaměstnání. Ve většině případů ohrožuje muže i ženy ve věku nad 50 let.

Zdroj: foto – Pixabay