Pyromanie – chorobná fascinace ohněm

Oheň provází lidské pokolení odpradávna. Přinášel nejenom teplo, světlo a bezpečí, ale byl také důležitým prvkem lidské pospolitosti. Jedním z nejdůležitějších objevů celého pravěku bylo právě ovládnutí ohně. Proto poznatek toho, jak oheň rozdělat s sebou přinesl pohodlnější a bezpečnější způsob života. Pro většinu z nás je příjemné a uklidňující pozorovat plameny, zklidnit duši „čučením“ do ohně. Ať se jedná o pozorování praskajícího krbu či posezení při letním ohníčku s opékáním vuřtů. Oheň nás uklidňuje, jenže jeho chorobná fascinace – pyromanie – se může stát i psychickou poruchou.

Pyrománie

Výraz odvozen z řeckého slova pyr (oheň) a mania (posedlost, šílenství). Je to chorobná potřeba zakládat oheň a dívat se na požáry. Má charakter impulzivní poruchy, není motivována ani snahou o materiální prospěch či pomstou. Skutečná pyromanie je vzácná, její rysy jsou patrny již v dětství. Jedná se o psychickou poruchu. Častěji se projevuje ve formě žhářství, které bývá úmyslné. Jedná se o impulzivní poruchu chování, která vede k zakládání ohňů. Zájem o tuto problematiku a sledování ohňů obecně vychází z patologické motivace jedince. Pyroman (pyromaniak, palič, žhář) je člověk s nepřirozenou až chorobnou zálibou v ohni, se sklony ke žhářství.

Žhářství

Na rozdíl od pyromanie (duševní porucha) je žhářství trestným činem, při kterém pachatel (žhář) úmyslně a vědomě (přímo nebo nepřímo) založí požár. Žhářství ve většině případů slouží jako pojistný podvod, nebo zakrytí nějakého trestného činu (např. loupeže, zpronevěry). Můžou být však i jiné důvody, např. závist, nenávist, vyhrožování, vydírání, konkurenční boj. Důvodem může být i sociální, politická či etnická odlišnost. Jsou případy, kdy bylo žhářství použito  k falešnému obvinění  a využití vlny nevole, která se následně po činu vznesla vůči domnělým pachatelům. Žhářství ale není založení ohně, který jeho původce nedokáže ovládnout (např. pálení listí na zahradě). Okolnosti příčin a vzniku požáru jsou předmětem vyšetřování. Po zlikvidování požáru je standardním postupem hledat a následně buď potvrdit, vyvrátit nebo dále zkoumat možnost úmyslného založení. Ve většině zemí světa je žhářství posuzováno jako trestný čin a chápáno jako poškozování cizí věci nebo ohrožení na životě.

Jaké jsou projevy pyrománie

Pyrománie má lékařskou diagnózu: dg. F63.1 dle MKN 10. Na tuto patologickou poruchu nás mohou upozornit některé projevy. Jsou to především:

• úmyslné zakládání ohňů
• obecný zájem o požáry a ohně
• před činem cítí člověk značnou tenzi (svalové napětí, tlak)
• při pozorování hoření pociťuje silné vzrušení
• někdy pozorování ohně vede k sexuálnímu vzrušení
• častý výskyt pyromanů mezi příslušníky dobrovolných hasičů

Pyrofilie je sexuální úchylkou

Výskyt pyrofilie (sexuální pyromanie, pyropatie) ve smyslu deviace je poměrně řídký. Jedná se o sexuální úchylku ze skupiny fetišismů, při níž je objektem, vyvolávajícím sexuální vzrušení, právě oheň. Pyrofilové patří k nejnebezpečnější kategorii pyromanů pro jejich nutkavou a impulzivní sexuální závislost na ohni. Obvykle začínají u malých ohníčků, jejich potřeba vidět plameny však postupně vzrůstá, a tak zapalují stále větší a větší objekty. Velkým rizikem chorobné fascinace ohněm  mohou být lidské oběti, ať již náhodné, jindy se však mohou stát úmyslnými. To v případě, pokud se pyrofilie pojí se sadismem. Pak je pro postiženého lákavé sledovat, jak jeho oběť uhoří.

Léčba je ale obtížná

Léčba této kategorie poruch je přitom obtížná a často celoživotní. Z části také proto, že lékaři nedokáží přesně určit příčiny, které k podobné deformaci psychiky vedou.

Určitá fascinace člověka ohněm je podle psychologů normální. Různé názory mohou být na  její příčiny – podle jedněch se jedná o kolektivní vzpomínku na doby, kdy byl oheň symbolem bezpečí, jídla a tepla, podle jiných jde především o hypnotický účinek pohybujících se plamenů. Je pravdou, že člověka na rozdíl od většiny volně žijících zvířat, oheň uklidňuje. Zírání do ohně je dobrým způsobem, jak relaxovat, zbavit se stresu a uvolnit síly podvědomí. Naše fascinace ohněm však nemá překročit určité meze. Pak totiž může nastat nebezpečí pyrománie…

Zdroj: foto – Pixabay