Pylová alergie
Zdraví

Pylová alergie, aneb na co dát pozor při jarní procházce?

Na každém kroku je vidět, že se příroda už nezadržitelně probouzí. Keře nasazují zelené lístky a bude stačit ještě pár teplých dnů a veřejné parky i zahrádky kolem domů rozzáří zlatice, kterou mnozí zaměňují za zlatý déšť – štědřenec. Na něj si ale ještě musíte počkat. První rozkvetou drobnými kvítky peckoviny, ale ještě dřív odněkud stromy vykouzlí jehnědy, opravdové pozdravy jara. Ale ne všichni jsou z prvních květenství v naší přírodě nadšeni. Nastává totiž období, která dokáže velmi nepříjemně potrápit lidi s pylovou alergií.

Pylová alergie

Pylová alergie (polinóza) je poměrně časté respirační onemocnění, jehož výskyt ve světě i v České republice od druhé poloviny 20. století stoupá. Trápí hodně lidí a dětí, poslední dobou dokonce čím dál více mladších dětí. I když je toto období pro člověka nepříjemné, musí se jednoduše přečkat.

To, co je pro zdravý organismus neškodné, vnímá alergický organismus stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci. Pylová alergie je tedy nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na větrem šířená pylová zrna různých druhů rostlin (stromů, trav a plevelů). Onemocnění je označováno jako „sezónní alergická rýma“, protože se projevuje pouze v době, kdy jsou rostliny v reprodukční fázi.

Příznaky pylové alergie

Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose a průduškách a u alergiků vyvolává tyto příznaky:

  • dýchací obtíže
  • vodnatá rýma
  • zduření nosní sliznice (ucpaný nos)
  • svědění a kýchání (často záchvatovité)
  • zarudlé nebo slzící oči

Projevy pylové alergie

  • Alergická rýma – silné svědění až pálení hluboko v nose nás nutí k opakovanému kýchání. Zhoršuje se průchodnost nosu. Delší ucpání nosu může vést k bolestem hlavy a celkové únavě.
  • Kašel, dušnost, astma – Alergeny mohou dráždit i dolní cesty dýchací a nutit nás ke kašli. Pokud alergický zánět zasáhne průdušky, přicházejí příznaky, kterým se souhrnně říká dušnost. Nemůžeme se tzv. dodechnout, zdá se nám, že máme nedostatek vzduchu. Můžeme mít pocit cizího tělesa v plicích, cítíme bolest na hrudi, často zíváme. Dušnost může být signálem počínajícího astmatu a v tomto případě vám rozhodně doporučujeme návštěvu alergologa.
  • Oči – Pyly jsou schopny se dostat na oční sliznici a vyvolat zánět spojivek. Cítíme svědění až řezání. Oči tak ještě více slzí, častěji si je mneme, což situaci zhoršuje. Sliznice oka je viditelně červenější. Pomoci nám mohou volně prodejné kapky do očí. V případě, že nezaberou, navštivte očního lékaře či alergologa.
  • Vyrážky, ekzémy a další problémy s pokožkou – Citlivější jedinci mohou mít v pylové sezóně problémy s pokožkou. Alergická reakce na pyly může vyvolat různé druhy svědivých vyrážek. Tyto problémy se často objevují u osob, které trpí nebo v dětském věku trpěli atopickým ekzémem.
  • Teplota, únava, bolesti kloubů – Alergie se ve výjimečných případech může projevovat i celkovou únavou, zvýšenou teplotou či bolestmi kloubů. V tomto případě příznaky často připisujeme chřipce či tzv. jarní únavě.

Rizikové faktory polinézy  

  • Genetická predispozice – děti rodičů s alergií jsou jednoznačně predisponovány ke vzniku podobných onemocnění.
  • Měsíc narození – některé studie prokázaly, že děti narozené v předjarních či jarních měsících mají zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění.
  • Velikost rodiny – pozornost vyvolávají údaje o dětech v rodinách s mnoha sourozenci, které mají méně často alergii. Pozorování vedla k teorii, že vyšší zátěž infekcí během časného dětství pomůže bránit rozvoje alergie.
  • Kojení – některé studie prokazují vyšší výskyt polinózy u dětí kojených než u dětí krmených umělou výživou.
  • Znečištění prostředí – znečištění ovzduší oxidy dusíku, vyšší koncentrace ozonu a polyaromatické uhlovodíky z výfukových plynů ovlivňují imunitní systém alergika.
  • Kouření – vliv kouře z cigaret je rovněž dáván do souvislosti s rozvojem alergických onemocnění. Podstatné je vyhýbat se kouření aktivnímu, pasivnímu a kouření v těhotenství a omezit tak rizika pro vznik astmatu.

Zkřížená alergie

Většina osob postižených pylovou alergií je citlivá na několik druhů pylu. Také může reagovat na některé potraviny, které obsahují podobné proteiny. Tato reakce se nazývá „zkřížená alergie“. Při konzumaci potravin obsahujících podobné bílkoviny, jaké se vyskytují v pylech, na které jsme alergičtí, se mohou objevit svědivé otoky v ústech a krku. Zpravidla vadí syrové plody jako ovoce, zelenina a ořechy. Typickým příkladem je zkřížená alergie mezi pylem břízy a jablkem.

Prevence proti pylové alergii

  • Vyhýbejte se rizikovým místům – omezte procházky ve volné přírodě, lesům i parkům. Omezte první sekání trávy.
  • Zavírejte okna – především když je teplota nejvyšší. Neotvírejte ani okna u auta a větrejte jen krátce po dešti.
  • Omezte venkovní aktivitu – nenamáhejte se.
  • Pravidelně si myjte vlasy – venku se pohybujte se zakrytou hlavou, a po návratu domů si umyjte vlasy. Pylová zrnka tak budou spláchnuta dřív, než začnou působit jako alergen.
  • Vyhýbejte se dráždidlům – které vás mohou rozkašlat. Jsou to kouření, parfémy, aerosoly.

Jarní příroda se probouzí

Informace o pylové situaci bývá od jarních měsíců součástí předpovědi počasí v médiích. V prvních čtyřech měsících roku začínají kvést některé stromy a keře. Květy alergizujících stromů mají většinou podobu jehněd. Pylová zátěž obecně narůstá při teplotách nad 5 °C. Které stromy to jsou? V tomto období hlavně:

  • Líska – Lísky jsou obvykle první alergizující rostliny, které po zimě rozkvétají. Je-li mírnější zima bez sněhu, mohou kvést už v lednu. Dokvétají v dubnu.
  • Olše – vyžadují vlhkou půdu, proto rostou převážně u vodních toků. Vysazují se i do parků na okrasu. Kvete od ledna do dubna v závislosti na délce zimy.
  • Bříza – je u nás hodně rozšířeným stromem a stejně tak alergie na ni. Hlavně bříza bělokorá bývá z okrasných důvodů vysazována na sídlištích a v parcích. Období květu obvykle spadá do března až května. Z dlouhých, štíhlých a pevných svěšených jehněd se uvolňuje pyl.
  • Dub – tyto stromy najdete spíše v listnatých a smíšených lesích. Květenství dubů mají podobu dlouhých tenkých visících jehněd. Kvete od března do května.
  • Vrba – nejznámější jsou vrba bílá smuteční a vrba jíva. Jsou obvykle vysazovány jako samostatné stromy u vodních ploch nebo v parcích. Jehnědy těchto stromů jsou vzpřímené a často chlupaté – „kočičky“. Kvetou v období březen až květen.
  • Topol – Topol osika je důležitou včelařskou rostlinou – v předjaří poskytuje včelám pastvu v době nedostatku potravy. Kvete v dubnu a květnu.

Antihistamika

Pokud preventivní činnost omezující alergické pyly nepomůže a navzdory dodržování doporučovaného chování stále trpíte nesnesitelně alergií, je třeba sáhnout po prostředcích moderní medicíny. Těmi jsou účinná antihistaminika, tedy prostředky proti alergii, které vám váš alergolog předepíše. Jedná se o nejrůznější preparáty, často specializované na konkrétní druh problémů či na zasažený orgán.

I když jarní procházky lákají prosluněným dnem na výlety do přírody, nebo alespoň do blízkého parku, nezapomeňte, že lidé trpící právě pylovou alergií nejspíš nebudou mít pro vaše rozněžnění nad kvetoucími kočičkami pochopení. I když často neodoláme a přineseme si větvičku rozkvétající jívy nebo lísky domů, ubezpečte se předem, že přítomnost „prvního příslibu jara“ neuškodí na zdraví vaším blízkým.

Zdroj: foto-Photo Express

28.3.2016 | Martin Motloch

Komentáře nejsou povoleny.

Doporučujeme

Kontakty

Poradíme si, z.s.
Dobrovského 1011/1
266 01 Beroun
redakce@poradimesi.cz

Podporují nás

FM solutions, a.s.

+420 602 242 494
Copyright © 2015 Poradimesi.cz Obchodní podmínky