Emma Morano a 10 jejich životních omylů

Paní Emma Morano je v současnosti nejdéle žijícím člověkem na zemi. A patrně posledním člověkem, který se narodil v 19. století. Už sám její věk je úctyhodný, i když v minulosti ve světě žili i starší lidé. Je nositelkou neobyčejného lidského příběhu, ale to je vlastně každý člověk, protože každý člověk je originál. Pozoruhodné je její desatero omylů, které stojí za zamyšlení. I její skromná, byť podle mnohých lékařů ne zcela zdravá strava, kterou jí každý den. Když dovolíte, rád bych vám tuto ženu představil…

Emma Morano

Celým jménem Emma Martina Luigia Morano se narodila 29. listopadu 1899 v Civiasco v regionu Piedmont v Itálii, jako nejstarší z osmi dětí. Tam ve skromném domě u jezera Maggiore, žije dodnes, jen ve společnosti své neteře a ošetřovatelky. Měla těžký život, její násilný manžel ji bil, přišla také o šestiměsíční dítě. Pracovala v továrně na výrobky z juty, později v místní internátní škole jako kuchařka. Od roku 1938, kdy jí zemřelo dítě a ona opustila svého manžela, žila sama bez partnera. Byla to její volba, nechtěla být nikým ovládaná. S manželem se nikdy nerozvedla, jejich sňatek tak ukončila až jeho smrt v roce 1978. V prosinci 2011 jí byl udělen italským prezidentem Řád zásluh o italskou republiku OMRI.

Tajemství její dlouhověkosti

Za svoji dlouhověkost prý vděčí syrovým vejcím, která jedla celý život. Každý den tři! Nyní prý už jenom dvě, to prý jí bohatě stačí. Také nikdy neužívala léky, vypije skleničku domácí pálenky denně a někdy si smlsne na tabulce hořké čokolády. Je ale přesvědčena, že důvodem jejího dlouhého věku je hlavně pozitivní mysl, se kterou uvažuje o budoucnosti.

10 omylů Emmy Morano

Sama si sepsala seznam deseti svých největších životních omylů. Jenže v průběhu svého života na všechny změnila názor. I to jí pomohlo uchovat si bystrou mysl. A které to jsou?

1. Chyby jsou nepřijatelné. Pokud nějakou udělám, znamená to, že jsem neschopná.

„Myslím si opak. Chyby v životě jsou důležité proto, abychom se stali rozumnějšími, odvážnějšími, schopnějšími. Vzít si muže jen proto, že mě k tomu násilím donutil, byla chyba, která ve mně naopak objevila schopnost od muže, který mi ubližuje, odejít.“

2. Když se mnou někdo nesouhlasí, je to osobní útok vůči mně.

„Když jsem utekla od muže, byla jsem ta špatná. Přitom si myslím, že hlavní důvod, proč lidé v životě selhávají, je ten, že poslouchají své přátele, rodinu a blízké a potom se snaží o něco, co jim samotným není vlastní a co je činí nešťastnými.“

3. Abych byla šťastná, potřebuji, aby mě lidé měli rádi.

„Ne. Abych byla šťastná, potřebuji především to, abych si mohla vážit sama sebe. Nikdo jiný nežije můj život. A já nikdy nebudu nikomu jinému sloužit k tomu, aby si na mě vynahrazoval mindráky a jen proto byl sám šťastný.“

4. Moje hodnota vychází z toho, co si o mně jiní myslí.

„Ne. Moje hodnota vychází z toho, co si o sobě myslím sama. Už nikdy si nenechám namluvit, že za ním nestojím, někým, kdo ve skutečnosti sám nestojí za to, abych mu naslouchala.“

5. Pokud nemám žádný intimní vztah, jsem naprosto sama.

„Naopak. Teprve ve chvíli, kdy jsem přestala spoléhat na to, že se snad partner promění, prohlédne a bude mi oporou, jsem zjistila, že první a nejdůležitější oporou pro sebe mohu být sama. Stačí, když se přestanu spoléhat na někoho, v jehož zájmu to poslední je moje štěstí.“

6. Neexistuje žádná šedá zóna. Štěstí je bílé a neštěstí černé.

„Myslím si opak. Všechno v životě má bílou i černou barvu. Stačí si na to jinak posvítit, jinak se na to podívat. Uspět v životě neznamená nikdy neudělat chybu, nýbrž nikdy tu samou chybu neopakovat. Pak zjistíme, jak moc nám chyba prospěla. A že černé se změnilo v bílé pouhým úhlem našeho pohledu.“

7. Nic v životě nemůže být tak, jak si přeji.

„Bije tě, to víš, je to chlap, musíš to vydržet, tak už to na světě chodí – to jsem slýchala dlouhé roky. Mě ale nezajímá, jak to na světě chodí. Můj svět není to, pro co se rozhodnou jiní. Já mám svůj svět. Rozhodla jsem se snít tak, jako bych měla žít navždy, a žít tak, jako bych měla zemřít zítra. Proto jsem utekla od muže, i když jsem si v devětatřiceti letech mohla připadat stará, bezprizorní a před hrobem. A život od té chvíle začal jít přesně tak, jak jsem si přála. Přestala jsem se totiž bát o výsledek – začala jsem si ho sama vytvářet.“

8. Dokud výsledek není dokonalý, je to neúspěch.

„Odešla jsem jen s uzlíčkem věcí. Ve chvíli, kdy opilý usnul. Neměla jsem nic – zdálo by se. A přesto jsem si odnášelo všechno, co jsem potřebovala – sílu a odhodlání všechno překonat. Nebyla jsem v dokonalé situaci, přesto to stačilo. Nečekala jsem na dokonalou dobu, jak mi napovídal rozum. Rozum nás dostane z A do B, ale představivost nás dostane kamkoli.“

9. Cokoli špatného se mi stane, je to moje vina.

„Když mi do života vstoupil manžel a tyranie, myslela jsem si, že já jsem ta, která se něčím provinila, a nyní za to pykám. Všechno se změnilo v okamžiku, kdy jsem si toto přestala myslet – a začala jsem raději řešit, jak s tím, co se stalo, naložit. Jakmile jsem od manžela odešla, to špatné najednou z mého života zmizelo a s tím i pocit viny. Nejspíš to špatné i ten, kdo se proviňoval, byl můj manžel, když to za mnou nešlo.“

10. Co se jako pravda ukázalo jednou, je pravdou napořád.

„Myslela jsem si, že mi druzí ubližují proto, že jsem slabá a ubližování si zasloužím. Ve chvíli, kdy jsem tyto lidi opustila, se ukázalo, že jsem mnohem silnější, než i druzí dávali pocítit. Co bylo pravdou, přestalo pravdou být. Stačilo jen z toho, co se děje, učinit minulost.“

Nejstarší lidé na zemi – podle ověřených údajů

1. Jeanne Calment, žena (1875-1997), 122 let+164 dní, Francie
2. Sarah Knauss, žena (1880-1999), 119 let+97 dní, USA
3. Lucy Hannah, žena (1875-1993), 117 let+248 dní, USA
4. Marie-Louise Meilleur, žena (1880-1998), 117 let+230 dní, Kanada
5. Misao Okawa, žena (1898-2015), 117 let+27 dni, Japonsko
6. María Capovilla, žena (1889-2006), 116 let+347 dní, Ekvádor
7. Susannah Mushatt Jones, žena (1899-2016), 116 let+311 dní, USA

Dlouhověkost ovlivňuje pochopitelně mnoho faktorů. Od dědičnosti, životního stylu, životního prostředí, kde žijeme, pohybu, ale i stavu naší mysli. Stravovací návyky, které Emma Morano celý život neměnila, by asi mnohý dietolog a odborník na cholesterol nedoporučil. Ale to není to podstatné. Nejdůležitější je pohled na svůj vlastní život, na potřebu přehodnotit své omyly, když si je uvědomíme. A to nejstarší obyvatelka naší planety v tomto svém „desateru“ dokázala.

Zdroj: foto –  Telegraph, text inspirace: New York Times, Telegraph, TopClass