Jste Sova nebo Skřivan?

Skřivani jsou po ránu svěží a plní energie, usínají však při večerníčku. Sovy naopak ožívají až s blížícím se obědem a málokdy usnou před půlnocí. Sova či skřivan pak vystihuje takzvaný chronotyp, tedy naši přirozenou tendenci usínat a probouzet se v určitou dobu.

Ačkoliv již při své práci nejsme omezeni úsvitem a západem slunce, jako tomu bývalo ještě před sto lety, společenské konvence nám v duchu přísloví „ranní ptáče dál doskáče“ stále velí být aktivní již od brzkého rána. Začátek školy či pracovní doby neúprosně stanovuje pevný ranní bod našeho programu. Ranní ptáčata z tohoto nastavení těží a jsou ve společnosti vnímána pozitivně, zatímco noční ptáci bojují každé ráno sami se sebou vyzbrojeni hrnkem silné kávy.

Zdá se, že naše společnost je proti lidem, kteří jsou přirozeně aktivnější ve večerních hodinách, nastavena v zásadě nepřátelsky. Odborníci dokonce používají termín „sociální jet lag“. Tito lidé v průběhu pracovního týdne pozdě usínají, ráno vstávají nevyspalí a takto vzniklý spánkový deficit se snaží dohnat o víkendu.

Objektivně lze říci, že běžné fungování ve společnosti je pro sovy daleko náročnější. Potvrdil to i výzkum odborníků z katedry psychologie Univerzity Palackého, který proběhl v roce 2013 a který sledoval přes 690 studentů. Vědci v průběhu dvou let utvořili tři skupiny studentů podle jejich chronotypu – vedle ranních ptáčat a nočních sov sledoval i nevyhraněné jedince. Z výzkumu vyplynulo, že noční typy na rozdíl od skřivanů trpí častěji depresí, mají horší kvalitu spánku, více inklinují ke kouření, kávě i alkoholu.

Svůj chronotyp však jen těžko ovlivníme, je dán geneticky, a navíc se postupem času vyvíjí. Největší změny se dějí v průběhu dospívání. Mezi 12 a 20 rokem se doba, kdy usínáme, posouvá každý rok v průměru o 15 minut. Chlapci zpravidla mívají tento posun delší než dívky. V případě dívek byli vědci dokonce schopni pozorovat posouvání spánkové fáze v souvislosti s příchodem první menstruace. Po dosažení 20 let věku se doba usínání postupně posouvá zpět.

I když je chronotyp většiny z nás nevyhraněný, může se stát, že se naše biologické hodiny rozhází a usínání či probouzení nám začne působit velké nesnáze. Tyto problémy se objevují nejčastěji na podzim a v zimě, kdy krátké dny a zamračená obloha páchají na naší psychice velké škody. Lidský mozek využívá denního cyklu (střídání světla a tmy) pro synchronizaci vnitřních funkcí včetně naší nálady, chuti k jídlu, trávení, spánku, libida a tak podobně. Když se setmí, náš mozek začne vylučovat melatonin, nazývaný také jako “spánkový hormon” a my začneme usínat. Jakmile se blíží ráno a začne se rozednívat, tento hormon se přestane vylučovat. U některých lidí může nedostatek světla vést k narušení těchto rytmů a způsobit nedostatek energie a/nebo problémy se spánkem. Světlo tak výrazně ovlivňuje naši náladu, zvyšuje bdělost a zlepšuje fyzickou i duševní výkonnost.

Existuje v zásadě několik přístupů, jak problémy způsobené nedostatkem světla řešit. Jedním z nich je světelná terapie, která byla v roce 2005 oficiálně uznána Americkou psychiatrickou společností jako účinná metoda pro léčbu deprese.

Výzkumy v posledních letech ukazují, že světelná terapie urychluje a zkvalitňuje průběh léčby různých psychiatrických onemocnění. Vedlejší účinky této léčby jsou minimální a jeví se jako zajímavá alternativa zejména pro pacienty, pro které není vhodné užívat léky – například děti, dospívající či těhotné ženy.

Ačkoliv se před zahájením terapie doporučuje konzultace s odborníkem (psychiatrem, psychologem), je možné a běžné používat ji v domácím prostředí. Pro dosažení maximálního účinku je důležitý zejména vhodný výběr světelného zdroje, který má správné barevné spektrum i intenzitu světla. Novou a účinnou alternativou ke stacionárním lampám jsou světelné zdroje ve formě „brýlí“. V průběhu terapie můžete bez omezení dělat cokoliv, na co jste zvyklí. Tok světla je namířen do očí přirozeným způsobem, podobně jako sluneční paprsky, a zasahuje tak přímo spodní část sítnice, která je zvláště bohatá na fotoreceptory.

„Nejlepší doporučení pro mne je, že brýle si oblíbili jak manažeři, tak například i ženy v domácnosti a používají je i sami psychiatři“ říká Petra Votočková ze společnosti ALTAe, která na našem trhu nabízí brýle belgické značky Luminette. „Ukazuje se, že světelná terapie představuje pro mnohé lidi zajímavou metodu jak doplnit energii a zlepšit si psychickou kondici.“ Léčebné účinky tak jdou ruku v ruce s podporou zdravého životního stylu.

Komerční sdělení