Ortorexie – špatná cesta ke zdravé výživě

Dnešní doba přeje bioproduktům. Základním heslem proti téměř všem neduhům světa jsou zdravé potraviny. Jako houby po dešti vznikají nové obchody se zdravou výživou, ekologické farmářské trhy či doručovací služby se závozem biobedniček. Zdravé potraviny se dostaly na mediální výsluní. To je v pořádku. Společnost potřebuje změnit své nezdravé stravovací návyky. Ale nic se nemá přehánět. Právě strach z jakékoliv nepřírodní složky v potravě se může zvrtnout v posedlost zdravou výživou  a problém je na světě – ortorexie. 

Ortorexie – Orthorexia nervosa

Je psychická porucha, při které se člověk ve zvětšené míře upíná na zdravou stravu. Ortorektikem je nazýván ten, komu myšlenky na zdravé stravování zabírají většinu času a při porušení svých stravovacích zásad se cítí provinile. Ortorexie je klasifikována jako psychologická porucha příjmu potravy, někdy se o ní hovoří jako o obsesi, fóbii či nemoci. Poprvé byla definována v roce 1997 doktorem Stevenem Bratmanem jako fixace na zdravou výživu. Je to chorobná zaujatost zdravou (racionální, raw nebo průmyslově nezpracovanou) stravou a vytvoření si striktních zdravých stravovacích návyků do míry, ve které začnou ovlivňovat život daného jedince. Ten začne odmítat všechny průmyslově upravované potraviny, zejména těch bohatých na tzv. „Éčka“ neboli přídatné látky, nebo ingredience s problematickým nebo dosud nevyjasněným přínosem pro lidský organismus. 

Jaké jsou příčiny?

Definice zdravé výživy bývá z pohledu různých lidí velmi subjektivní. Stejně tak různorodé mohou být i příčiny ortorexie. Ačkoliv prvotní motivací je touha být zdravý, k rozvoji této psychické poruchy mohou vést také další příčiny, jako je např. vrozená dispozice k perfekcionismu, nutkání mít vše pod kontrolou, únik před vlastním strachem, snaha o štíhlou postavu, využívání jídla k utváření vlastní identity apod. Sklony k ortorexii mají také často ortodoxní vyznavači alternativních výživových směrů, jako je veganství, makrobiotika apod., dále striktní zastánci biopotravin a lidé, v jejichž profesi je vyžadován mladistvý vzhled a dokonalý fyzický stav (např. modelky, herci, sportovci atd.). Nejohroženější skupinou jsou mladé dívky a ženy.                                                                  

Jak se projevuje

Posedlost zdravou výživou a stravou může být pro naše zdraví paradoxně zhoubná.

• Organismus začíná mít nedostatek vitaminů a minerálů,
• Vyskytují se mdloby a motání,
• Bolesti břicha,
• Projevy celkové slabosti a únavy,
• Objevují se poruchy paměti a koncentrace,
• Dochází k anémii nebo dokonce anorexii.,
• Psychické problémy, izolovanost, deprese.

Důsledky ortorexie

Informovanost o potravinách, které jíme, je na místě. Problém je, když se stane posedlostí, když se téma zdravé výživy stane tím jediným, které nás zajímá. Z nadšence pro zdravý životní styl se nenápadně stane ortorektik. Ten se začne vzdávat potravin, které jsou uměle hnojené, geneticky upravené či obsahují jakoukoliv chemickou látku. Konzumuje pouze nízkotučná jídla, snižuje příjem cukrů. Jeho organismu tak začne scházet řada nutričních látek, dochází k výraznému úbytku na váze. Posedlost zdravou výživou narušuje kontakty ortorektika s jeho okolím. Odmítá jít za svými rodiči na oběd či s přáteli na piknik a raději zůstává doma sám. Přesvědčuje okolí, aby se sebou také začali něco dělat a pomalu přichází o přátele. Nakonec mu zbývá jen zelenina, ovoce a bio produkty z obchodů se zdravou výživou.

Jak se zdravé stává škodlivým?

Postupně mu ale začnou připadat podezřelé i tyto potraviny, a tak začne zkoumat, kde byly vypěstovány, jestli se ekologicky přepravují, kdo s nimi přišel do styku. A tak se seznam povolených potravin nadále zužuje. Dochází k psychickému narušení, takto disponovaný jedinec snižuje denní dávky i těch pro něj přijatelných potravin. Často jsou to jen ty, které si vypěstuje sám. Jenže nejrůznější škodliviny obsahuje i vzduch, se kterým jsou jeho produkty v kontaktu. Ortorektik je pak zcela pohlcen strachem, že by se mohl nějakou potravinou otrávit.

Lze ji léčit?

Ještě nedávno ortorexie spadala do kategorie „ostatní poruchy příjmu potravy“, ale v současnosti, kdy se objevuje větší množství pacientů, se začíná léčit samostatně. Jako vhodná léčba (stejně jako u pacientů trpící ostatními psychologickými poruchami) se předpokládá léčeni chemickou cestou (psychotropní látky). Nastává tak paradox, že nemoc, jako následek zcela „bez chemické“ stravy by se měla léčit čistě chemickými látkami. I když je ortorexie definována, mnozí lékaři ji považují spíše za módní výraz, než klinickou diagnózu. Tvrdí, že se za ní může skrývat anorexie či bulimie. Zatímco anorektičky a bulimičky jsou nešťastné ze své postavy a trpí výčitky svědomí po každém selhání, ortorektici se cítí skvěle, jsou pyšní na svůj zdravý přístup i zdravě živenou postavu. Ani jejich okolí zpočátku nechápe jejich chování jako špatné, vždyť žijí zdravě a to je přece obdivuhodné. O to více je ortorexie nebezpečná.

Jste nebo nejste?

Psychiatr Steven Bratman sestavil dotazník 10 otázek, který odhalí ortorektika. Jestli chcete sami zjistit, zda nemáte sklony k ortorexii či jí dokonce přímo netrpíte, odpovězte si na následující otázky. Většina kladných odpovědí by vás měla přimět se nad sebou vážně zamyslet.

• Trávíte více než tři hodiny denně přemýšlením o zdravé výživě?
• Zajímáte se více o kvalitu potravin než o to, jak jsou chutné?
• Cítíte se vinni, pokud porušíte své stravovací zvyklosti?
• Plánujete zítřejší jídlo již dnes?
• Jste na sebe stále přísnější?
• Vážíte si sami sebe, když jíte zdravě?
• Pocítíte vinu, když se odchýlíte od své diety?
• Izoluje vás společensky váš způsob stravování?

Pochopitelně, ne každý člověk žijící zdravě musí být hned ortorektikem. Lidé si v současné době začínají uvědomovat nutnost péče o své zdraví a přinejmenším se snaží omezit tučná a kalorická jídla. Problém nastane ve chvíli, kdy závada či porucha příjmu potravy, chorobný strach z konzumace nezdravých potravin, závislé, extrémní až patologické zaujetí zdravou a biologicky čistou výživou se stanou vaší jedinou životní náplní.

Zdroj: foto – Pixabay