Kdy vám hrozí dehydratace?

Voda je základ života. Člověk vydrží delší dobu nejíst než nepít. A právě nedostatek vody v organismu se může projevit různými způsoby, od těch zcela banálních až po ty závažné. Dehydratace našemu tělu rozhodně neprospívá. A nastat může skoro nepozorovaně. Každý člověk by měl pít pravidelně a to minimálně 1,5 až 2 litry tekutin denně. A to platí nejenom pro dny parného léta, ale i ve chladnějším období, kdy úbytek vody ze svého organismu tak dramaticky nepociťujeme.

Dehydratace

Dehydratace je nadměrná ztráta tělesné tekutiny a iontů v lidském organismu. V interním lékařství jde o velmi častý problém, neboť ji velice často nacházíme u pacientů pokročilejšího věku. Může být hlavní příčinou jejich přijetí do nemocnice, jindy “pouze” doprovází jiná onemocnění, jejichž průběh obvykle zhoršuje. Podíl vody na tělesné hmotnosti je nejvyšší u novorozenců (75–80 %). V průběhu celého života neustále klesá a v dospělosti dosahuje pouze 55–60 %. Ve stáři je podíl ještě nižší. Snížení podílu nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdajů vody, například nedostatečným příjmem kvalitní vody, nebo přílišným výdajem vody – například při velmi silných průjmech, zvracení nebo namáhavých fyzických výkonech doprovázených silným pocením.

Příčiny dehydratace

Existuje řada chorobných stavů, při kterých může dehydratace vzniknout:

• Zvýšená tělesná teplota – při které dochází k vyšším ztrátám tělesných tekutin. Únava a apatie jedinců s vysokou horečkou může navíc narušit ochotu přijímat tekutiny, dostatečný pitný režim, či jiné hrazení ztrát tekutin je proto u horečnatého stavu velice důležité.
• Průjem – může způsobit velmi těžkou dehydrataci. Tu podporuje mylné přesvědčení, že když nebude nemocný pít, průjem se zmírní či dokonce ustane. To se ovšem nestane a navíc se dostaví známky dehydratace.
• Neléčená cukrovka – je často doprovázena dehydratací různého stupně, což je důsledkem zvýšení hladiny cukru v krvi. Člověk s hyperglykémií (vysoká hladina cukru) má proto kůži spíše suchou, zatímco člověk s hypoglykémií (nízká hladina cukru) má kůži spíše opocenou.
• Diuretika – tyto léky se používají u řady chorob, zejména u srdečního selhávání a v léčbě krevního tlaku. Principem těchto léků je zvýšení ztrát iontů a tělní tekutiny močí, při příliš vysoké dávce mohou však člověka snadno dehydratovat.

Jaké jsou její příznaky?

Stačí ztratit asi jen 1,5 % vody z organismu a člověk se dostane na výchozí bod mírné dehydratace. Ztráta okolo 4 % se už projeví výrazným pocitem žízně. V těle je jejím projevem hustější krev, která obtížně cirkuluje. Může být i životu nebezpečná. A jaké jsou další příznaky?

• snížená výkonnost,
• snižuje schopnost řízení auta,
• poruchy soustředění, podrážděnost
• bolestí hlavy či ospalost,
• suchá pokožka,
• lepivý pocit v ústech,
• nedostatek slin způsobuje zápach z úst,
• tmavá moč,
• zácpa.

Dehydratace u seniorů

Právě pro pokročilý věk je dehydratace typická. K tomu přispívá křehkost organizmu starého člověka, mnohdy obtížnější spolupráce a různé formy demence. Jako zásadní se jeví postupné vymizení pocitu žízně. Tak senior přichází o varovný signál, který by měl dehydrataci zabránit. Starý člověk necítí narozdíl od mladého jedince žízeň ani při nedostatku tekutin a k příjmu tekutin se musí aktivně povzbuzovat.

Léčba dehydratace

Většinou stačí zvýšit příjem tekutin. Rozhodující je množství. Nelze samozřejmě očekávat, že výrazné příznaky ustoupí s jedním napitím. Ale pozor! Příliš velké množství tekutin najednou může vyvolat zvracení. Pokud náhlé množství snese žaludek, dojde následně k zvýšenému močení a situace se zase nezlepší. Tekutiny je proto nutno podávat po malých dávkách delší dobu. Těžká dehydratace se řeší více dnů. Na počátku je zcela dostačující voda, iontové nápoje je vhodnější naředit. Tělo primárně potřebuje vodu jako rozpouštědlo, koncentrace iontů je vysoká. V případech intenzívní ztráty tekutin zvracením a průjmem nestačí tedy pít stále čistou vodu, ale vhodný je bujón nebo ovocné džusy. Těžká dehydratace snižuje příjem tekutin trávicím traktem, proto je většinou nutné nitrožilní podání.

Pitný režim

Tento pojem znamená doplňování tekutin do našeho organismu v optimálním množství. Pro zachování našeho zdraví je nutné vždy udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Doplňovat tekutiny (napít se) bychom měli ještě dříve, než pocítíme žízeň. Denní objem pitného režimu je vhodné rovnoměrně rozložit do celého dne. Člověk by měl vypít kolem 2 litrů tekutin denně. Voda je životně důležitou tekutinou v našem těle. Člověk dokáže přežít týdny bez jídla, ale pouze 2–3 dny bez vody. Ale ani „přepíjení se“ vodou není zdravé, jak občas tvrdí některé společenské časopisy.

Aby nedošlo k dehydrataci organismu, neměl by člověk spoléhat na pocit žízně, aby poznal, jestli přijímá dostatečné množství vody. Pít jen při pocitu žízně rozhodně nestačí. Snažte se pít pravidelně v průběhu celého dne. Dostatečný příjem vody, snadno indikuje barva vaší moči. Je-li světlá až čirá, pravděpodobně máte dostatečné množství vody. Pokud je tmavá, je koncentrovanější, a tudíž začínáte být dehydratovaní. Snažte se zvýšit příjem vody a jiných tekutin. Ale pozor!  Některé potraviny či doplňky, např. červená řepa, multivitaminy, mohou někdy moč ztmavit. Počítejte s tím.

Zdroj: foto – Pixabay